Anotace: …
pod víčky
branou věčnosti kráčíme
děti slunce
srdce se zachvělo
rozpomenutím
tichem
rozeznělo se
aby nepolekalo
slunce
pod jehož doteky
rozednívá se
aby ani smrt
o práh
neporanila se
21.04.2022 08:56:27 lawenderr
ten konec se smrtí mě bavil ... ta představa :) se usmívá :) jestli má ústa
21.04.2022 07:47:25 Malá mořská víla
Dušek má pravdu
Svět potřebuje jemnost a Ty milá Zdeničko jsi její nositelnou.
Je to až mystické ...i když i smrt už přivykla osnivé záři reflektorů :(
21.04.2022 08:20:36 zdenka
možná, že přivyká… ale kořeny v nás nezardousí… každý z nás jednou okusí… děkuji … Mořská… úsměv.z
21.04.2022 01:11:23 šerý
Žít jak děti slunce, můžem pod víčky stále... tančit v soukromém tichu... na parketu disco sále.