Návštěvnost
Omalovánka
Omalovánka
beru do rukou modrou pastelku
vybarvím oči, co barvu mají, jak hluboké sto moří
beru do ruky červenou, trochu vybledlou vykreslím rty
sáhnu i po barvě snědé, vymaluji vlasy hnědé
pastelka tělová, ta bývá vzácná, tou obtáhnu záhyby těla
co ještě namalovat mám?
asi už nic, z Tvé nádhery a upřímnosti nedýchám
jsi ten kluk z omalovánky
jsi malba, co zkrášluje můj interiér duše
Tvůj pohled lásky musel být Amorův šíp z kuše
nebo z luku, co já vím Ty kluku
Ty kluku z omalovánky
miluju Tě...
Komentáře (7)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskJe moc milá Tvá báseň ...jednou jsem taky malovala jen skicu, zatím se mi nevyplnil obraz peru svěřený :-)
09.08.2016 23:04:28 | Malá mořská víla
Řeknu Ti tajemství: nejprve byl kluk a pak se z něj stal kluk z omalovánky ;-) Pravdou je, že dokud jsem si o něm snila a měla požadavky, nepřišel...a najednou, když nic nežádám a neočekávám, je tu vše, po čem jsem kdy toužila. :-) Děkuji. :-)
09.08.2016 23:13:41 | Marsinka
To Ti moc přeju Marsinko...buď dlouho, dlouho šťastná :-*
09.08.2016 23:17:08 | Malá mořská víla
Jéé :-) Ze srdce děkuji a to samé přeji s láskou i Tobě. :-)
09.08.2016 23:18:30 | Marsinka
Díky :-)
10.08.2016 02:08:42 | Malá mořská víla