po bouřce

Je po bouřce

ozón svázal z výšky stromů plicní sklípky bezinkami

zalykáš se

kam až

Ema mele maso v slabikáři ze všech němých tváří

---

já sedím na tvém rameni a předčítám

všechna pole se letos červenají vlčími máky

víc o lem dál

za vojáky

Vždycky někde uprostřed třešní usnu

pak přiletí špačci

---

smrákají se do dlaní

Člověk jako jediné zvíře nosí po narození pleny

pamatuji se na páru nad hrncem s háčkovanou čepičkou proti úniku tepla

pak svlékla ruce popraskané mrazem

---

horkým plamenem popsané mraky a zem

Dlouhověcí fárají v rubáších

zašeptala potichu bouřce

chytila do očí další blesk i mrak

byl pod ním mrtvý divočák hlaveň pušky vítr déšť a tma co přikrývá děti proti strachu dekou s ovečkami

zdála se ti

po dlouhé době

běhalas po ní děravými jarmilkami

má teď obě moje ruce i nohy svázané do kozelce

kam až

elce pelce kliky bé ábr fábr dominé

po bílém tichu prádelen

fárá dech do bílé lněných plen