31.3.15

Anotace: můj život s bipolární poruchou

Přemejšlim, co moudrýho bych dneska napsala :))))

Dobrá zpráva je (aspoň pro mě, vám to zřejmě je oprávněně jedno:)), že mi je už třetí den dobře. Necejtim žádnou z těch odpornejch myšlenek a mám dobrou náladu. Zlatý pilule :)) 

Dokonce sem dneska i v pohodě a bez křiku vyvenčila svýho psa. Předtim mě totiž vykolejila jakákoliv maličkost a začala sem křičet cejtit paniku a agresi, což neni dobrý. Jinak co se týče tý agrese, která je opravdu hodně nepříjemná, tak ta ustoupila celkově. Předtim sem jí cejtila vůči všem a všemu. Naštěstí sem byla furt soudná a radši si zalezla do pokoje nebo někam vypadla, než abych byla hnusná na svýho přítele, když vůbec za nic nemůže.

Dneska zkusim jít zase na chvilku do školy, tak mi držte palce, abych to zvládla a nemusela tam nikoho umlátit paličkou na maso, kterou si preventivně beru s sebou :))

Přeju vám hezkej den, i když venku padá to bílý svinstvo, který sem po tom teply počasí už nečekala a doufala sem, že zimní oblečení vytáhnu až zas v zimě :))

no, tak tady je přesně vidět, že se nemá nic uspěchat... z minuty na minutumi začlo bejt divně- opět panika, úzkost, divný bušení srdce... no, snad to překonám bez větších obtíží

eště jeden poznatek- přidala sem se na facebooku do skupiny o bipolární poruše... představovala sem si to tak, že si tam v přátelskym duchu budem vymnovat zkušenosti a třeba se tam seznámim s fajn lidma... realita je úpllně jiná- samý články o sebevraždách a podobný lahůdky- následující krok= opustit skupinu :))