Invisible

Když se mne dotýká tvůj dech, když mě hladíš očima, když vím. A pak CVAK! Cítím se neviditelně. Omámená zbytkem Tvojí vůně. Ohromená tím CVAK! Je to jako když čepel nože přejíždí o ocílku a potom se sklouzne na prst na levé ruce a tělem projede vlna bolesti, překvapení. Vlna ohromení. Ten pocit, ne ne to se nestalo! CVAK! Znovu! V hlavě se roztáčí soukolí myšlenek a teorií. Každá je jiná. Každá je jinak barevná. Ale všechny jsou zmatené. CVAK! Jsem invisible…