vzpomínka

Anotace: vzpomínka je kámen. ty jsi kámen.

Co bylo a co viděly tvé oči
Stalo se kamenem a tvrdne
Co vše se stalo, co zaslouží si mši
Řekni všechno, když srdce zjihne

Prozraď to tajemství, které na dně vězí
Zbav se té tíže, která dolů táhne
Poznáš pak vánek a hladinu moří
Zbav se té kotvy, která tě tak láme
A která tě krájí na dvě stejné půlky
A která tě dělí na pro a proti
A která jednomu z vás nedá spát
Ať půlka půlku uspí, ať půlka se půlce zdá

Vše co řekneš i když nemáš
A prozradíš tak vlastně sebe
Staneš se pozadím a dobře jej znáš
Budeš zas kámen, na který se ptáš