Malá velké přemýšlení

Když si uvědomím že Ti

které sem soudila

a

žít nechtěla z těch hrůz

čekala sem že spasí mě štěstí

a měla tak zoufale dětství

že sem nepochopila jak život byl každému jinak

krutý a život zkouší vsechny

Největší dar je člověk dobry to je dar co největší je

A nejvíc je když člověk dobrým po těch všech hrůzách dobrým a hodným , vlídným, zůstane

a

trochu těch peněz samozřejmě a

zdraví váží více

jak mu nadělila sudice 

Babička říkala že nemůže za to zlý člověk

říkám si jen má to jinak

prostě dostal jinak

a tak já jsm

jaká jsem

 Nikdy nikoho nesuď 

je mi z toho hrozně 

když si uvědomím

to o co přijít lze

a člověk jen člověkem je 

 Bůh zda-li je

rostla sem ve víře

donuceně vlastně chodit do kostela musela

ale 

vše má plus a mínus 

Je Bůh?

Možná že je

Možná je

jen 

věčná nekonečna síla co

plyne radostí

Když opouštíme

svět 

 rozplyneme se neviditelně 

žijeme

jinak ...

krásně podle toho jak sme žily zde

....

To je záhad 

co bude pak.....