Prvotní hřích

Získala jsi lásku, výměnou za svou touhu
převlečena do roucha Evina
sedajíc ke svícnu, kdy dechem ohýbá se světlo
na chladnou stoličku oprýskanou věky.

Jsi nyní zakulacena plodem tvého hříchu
choulíc se do tvaru jablka
jenž bylo prvotním svárem v rajské zahradě.

Ta láska byla od muže
jež viděl touhu v očích tvých
sledoval tvé rozechvělé vlhké tělo
a místo lásky rozproudil chtíč svého ega.

Chtělas ho vetřít do kůže
však zanechal pachuť v ústech
a lásku změnil v nenávist.

Odešel.

Nenávist přelila se v kalný zrak
jenž tepe slzami na pomačkané tváři,
stíny pochybnosti pojaly strach
a černé vlasy polil stříbřitými starostmi.

Jen okamžik pročísl svět svou nedočkavostí
rozzářil oči jiskrným zápalem,
není nač se zlobit,

Muž stal se stínem tvého dítěte
a pokud bude stát čelem k slunci
bude ho mít vždycky za zády.

Snad i tak budeš šťastna.