Návštěvnost
Klícky
Klícky
Chvíli se zdálo
že za sluncem je ještě jedno slunce
okolo ruch, jen ve mně ticho
a není to o tom, že tu jsme
a potom nebudeme...
lidský cit, ten intimní přebytek filosofie,
soucit, přátelství, štěstí... ale i pochyb zavanutí
všudypřítomné nic
pod tíhou marnosti
větví se, bují__
čím drobné života jsou sny?
mohl bys mě vzít za ruku
daleko
přes neznámé kraje
kde každý kámen je jiný
do skal vytesané klíny
platanů rozložitá loubí
listí, šum a jas
dech, v němž byliny se snoubí
zvonky vyzvánějí v stráních
a stromy vrhají k věčnosti stíny
beránků stáda kdes
nesmírem rozhozených hvězd až kam se rozpíná touha
Komentáře (29)
Komentujících (13)
Doporučit
Tiskdrobnosti život tvoří...
21.01.2024 00:24:48 | enigman
... milá Helen, ve Tvých textech, jakoby to slunce skrze paprsky jiskřilo :) až ke čtenářům... Moc ráda jsem četla. Již teď se těším, až si k Tobě přijdu zas *
19.10.2023 23:46:07 | narra peregrini
Narruško, ze srdce Ti děkuji za milý a vlídný komentář, moc si ho považuji... děkuji :-)
20.10.2023 20:09:19 | Helen Mum
fantazie, ach to je taková krása Helen
Marty poet
19.10.2023 19:37:22 | kudlankaW
S pokorou děkuji, milý Márty, jsem Tvým zastavením velmi potěšena :-)
19.10.2023 19:43:55 | Helen Mum
Moc hezká báseň...nejen úvodní sloka, jak píše Vivien, ale obě, prostě celá, je nádherná.
Rozhodla jsem se plakat, je silné emotivní sdělení.
Chci abys mne vzal za ruku a vedl až ke kraji touhy...to je veliká naděje pro oba.
Připomnělo mi to knihu Paula Coelho, „U řeky Piedra jsem usedla a plakala“. Otevřela jsem okno i své srdce. Slunce zaplavilo pokoj a láska moji duši.“
Všiml jsem si, že u tebe stále platí, že méně je více.
18.10.2023 16:34:42 | blues
Nedokážu slovy vyjádřit, jak velkou radost mám z Tvého komentáře! S každým mým textem váhám, zda ho tu zveřejnit, nikdy si nejsem ničím jista... S pokorou Ti děkuji, Blues, za úsměv! :-)
18.10.2023 20:04:19 | Helen Mum
To já děkuji Helen...básně přirovnávám k obrazům, a i když jim nemusím rozumět, přesto si mi mohou líbit.
Líbí se mi, jak jsou v nich slova kladená, jak je posloupnost slov často překvapivě řazená. Líbí se mi spojování běžných slov, kterým mezi verši nebývá těsno a jako by samy o sobě byly neuvěřitelně nadané, někdy přirozeně a nevědomky, jindy s něžně srozumitelnou obrazností, barevností jazyka stvrzují životnost poezie, její obraz i emocionální zážitek.
A co teprve, když v básni jemná myšlenka přeteče přes hranu verše, aby v zápětí, nad tichem rozhozených hvězd, dolétla s neustupující touhou ke čtenáři a unesla jeho sny, co nejblíž k zemi.
Prostě umíš přinést klid do hlučného včelína.
P.S.
Víž, jak voní střed naší galaxie? Někde jsem četl,že: “Voní jako rum a maliny. Střed naší galaxie tvoří ethylformiát, je to stejný plyn, který rumu dává vůni a maliním chuť.“
Přijde mi to jako pěkná pitomost. :)
20.10.2023 14:04:06 | blues
Děkuji Ti, Blues. Nevím jak voní střed naší galaxie... ale vesmír je možné slyšet, poslouchat... obsahuje totiž nabité částice (plazma), které dokážou šířit nejrůznější druhy vln včetně zvukových, i když vzhledem k velmi nízké hustotě plazmatu ve vesmíru jde spíše o jakési lokální vibrace, ty však je možné převést do audio podoby :-) Nejde tedy o autentické zvuky, i tak jsou ale fascinující. Jakoby vesmír byl tajuplným místem pro symfonii z jedinečných zvuků planet, jejich měsíců, celých galaxií, pulsarů. Je to velmi zvláštní hudba...
http://kuc.cz/hoayuh
The Neptune's sounds
Zajímám se o vesmír, kosmologii... Děkuji, moc a moc, Blues, děkuji za podporu, velmi pro mne znamená. :-)
20.10.2023 20:15:06 | Helen Mum
K vesmíru jsem tíhnul odjakživa, ale více jsem k němu přilnul s přečtením knihy Zdeňka Kopala (přední světový astronom, nar. v r.1914, v r.1937 odešel po studiích do USA, kde po vypuknutí války zůstal. V r.1951 přesídlil do Velké Británie. Umřel v r.1993): „Zpráva o vesmíru“. U nás vyšla v překladu z angličtiny v r.1976. Od té doby se poznání vesmíru o mnoho posunulo, ale pro mne rozhrnul oponu vesmíru právě Z.Kopal.
Ta plynová koule hezky šplouchá a hučí jako moře. Pustil jsem si zvuky všech planet, Země ta zní příjemně vyrovnaně. Děkuji za tip.
21.10.2023 17:46:04 | blues
milá Helen, to je tak jemná krása... a podle mne skutečná poezie, uložím si a - děkuji...
17.10.2023 23:12:07 | Sonador
Milá Katrin, s pokorou Ti děkuji, mám radost, pokud se Ti text něčím líbí... jsem šťastná :-))
18.10.2023 19:56:34 | Helen Mum
Už roky můj vkus se s tvými verši bratří. Nikdy mě tvé (byť nepočetné) práce nezklamali Helen.
Krásná práce.*
17.10.2023 22:06:24 | šerý
Jsi tolik laskavý, děkuji Ti, Šerý, mnohokrát děkuji, velmi mě těší Tvá přízeň... :-))
18.10.2023 19:54:25 | Helen Mum
Jemné zavanutí...a přece se slova ve mně zachytávají...a já jsem tak ráda, že jsem Tvou křehkost mohla číst...
17.10.2023 19:53:12 | ukrytá v máku
S pokorou děkuji... velmi mne těší, děkuji :-))
17.10.2023 19:56:38 | Helen Mum
Helen, ta úvodní sloka .. je nádherná .. a vesmír dokonalý, když se vším, co má, od kamene až do poslední vdechnuté myšlenky dokáže "nadějně" pracovat.
17.10.2023 19:50:38 | Vivien
Děkuji, milá Viv, moc děkuji za Tvé zastavení... dobrý večer :-))
17.10.2023 19:52:11 | Helen Mum
...Helenko...jsem nesmírně vesmírně ráda za tuto Tvoji poezii.....jsem v pocitech na podobné vlně..vlnce,snažím se tedy.....to není vzdorovitá,okázalá naděje.....je to ta Naděje,vyslovená z hloubi...niterná jak vánek,ovšem mající Sílu větru,který sílí,když se to propojí....není to vítr bořivý,ale veskrze tvořivý...nesmete,ale přinese nové "Tvary",jež se skládají v celek Bytí.......Tvé verše mají v sobě tvořivého ducha........na to je potřeba upínat pozornost.......Ji.
17.10.2023 19:43:41 | jitoush
Milá Jituško, neumím psát poezii, nejsem básník... za to Tvé texty a i tato reakce jsou plny lidské křehkosti, snahy o porozumění, vlídnosti.... děkuji za Tvůj vstup, moc si toho vážím, děkuji :-))
17.10.2023 19:50:54 | Helen Mum
....Nebudu tvořit "odpor"k Tvým slovům.....není mojí parketou někoho přesvědčovat........nebo se přít,zda ano,či ne......
Ovšem pro mě osobně jsou Tvé verše veskrze poezií...když drnká se v pocitových hladinách,když se mohu při čtení zasnít,ale i vztyčit se,když vnímám své emoce,když slova plynou mezi hlavou a srdcem.....možná bych našla pro sebe spoustu "když",ale netřeba.....mne se Tvé verše dotkly.....Ji./úsměv/..asi že máme obě v sobě,i když každá po svém, někde kousek křehkosti,která ovšem v sobě skrývá Sílu.....není tam boj...ale i tak s ní můžeme "vyhrát",ale prostě jiným způsobem...../úsměv/
17.10.2023 20:01:35 | jitoush
to je nádherný dílo...poetický, silný...a to grafický provedení to zvedá o další level...skvělý nápad
17.10.2023 19:35:38 | cappuccinogirl
Kapučínko, děkuji mockrát za vlídné přijetí... mám radost, pokud Tě text oslovil, obrovskou!! :-)) moc a moc Ti děkuji, pěkný večer :-)
17.10.2023 19:47:06 | Helen Mum
Nádhera!:-*
17.10.2023 19:35:01 | Žluťák
Děkuji, Žluťáku, s pokorou... :-))
17.10.2023 19:44:10 | Helen Mum
...a někde za rohem nepřeberného vesmírů je takový SLUNKO, že je zdrávo a prospěšno se k němu upínat..
JE TO KRÁSA HELENKO TĚ ČÍST*** díky Bohu za Tvé - snad bych je nazval ódami na štěstí... ST* :-D*
17.10.2023 19:34:14 | Frr
Jiříku, tak ráda Tě tu opět vidím!! Jsem velmi potěšena, moc Ti děkuji :-))
17.10.2023 19:43:07 | Helen Mum