Vílou nejsem

Vílou nejsem

Anotace: Věnuji P.K.

Sbírka: Laskavění

 

 

  Jako v pohádce, přála jsem si jen malou chvíli

  stát se princeznou nebo vílou, okusit jaké to je,

  mít šaty utkané ze sněhových vloček tak bílých,

  jak lidská duše být nemůže.

  Na nožky nasadila jsem střevíce,

  a pod klenbou zářivých hvězd

  vyšla hledat  úsměvy v zahradách laskavosti a naděje,

  rozkvetlou louku s rosou, když zrcadlí nebe.

  Možná jsem zabloudila,

  kráčela vyprahlými, opuštěnými místy,

  kde  srdce již dávno nebijí,

  jsou z kamene.

  Minula pustinu přízraků, bídu ztracených, nenaplněných snů.

  Ocitla se na okraji propasti Chaosu,

  tušila podivné tvary, jež se v ní skrývají,

  prazvláštní nestvůry nevýrazných barev

  bez touhy a soucitu, ošklivé jako hřích,

  zloba, zrada, osamění.

  Hlubina  ještě více potemněla,

  je plná černých andělů,

  stahují život v Nicotu...

  Ne!

  bezděky vykřikla jsem.  

  V tu chvíli na druhé straně příkopu jsem zahlédla 

  Tebe.

 

  Usmíváš se. 

 

  Podáš mi ruku?

  Pomoz mi překonat propast smutku a beznaděje,

  potřebuji Tě!


  I když princeznou ani vílou nejsem...

 

 

 

Autor Helen Zaurak, 26.08.2015
Přečteno 850x
Tipy 10
Poslední tipující: enigman, Malá mořská víla, zdenka, Jort, Nikita44, jitoush, Amonasr
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

mě vždycky vrtalo hlavou jestli teda bylo nebo nebylo...

09.09.2015 19:31:24 | enigman

souhlasím s Jituškou...piš,piš,piš...úsměv.z.

28.08.2015 09:11:20 | zdenka

Princeznou ani vílou nejsi milá Helenko, ale píšeš tak lehce a něžně jakoby jsi jí byla:-))ST

27.08.2015 10:00:46 | Nikita44

Ze srdce Ti děkuji, milá Nikito :-))

27.08.2015 12:23:46 | Helen Zaurak

Všimla jsem si, že jsem místo ST odklikla jen Tip...ale i tak je to na ST na druhou:-))tak alespoň pomyslně Helenko i když vím , že na body nehraješ:-DD

27.08.2015 15:21:19 | Nikita44

Milá Nikitko, to jsi nemusela, i tak se tu usmívám :-))
Děkuji Ti.
:-)

27.08.2015 15:56:38 | Helen Zaurak

...Helen...vnímám tu něžnou křehkost jak se takovým zvláštním způsobem
snoubí s životní silou,která si vždy najde cestu k tomu pravému domovu
a je napojena na Zdroj,na tepající krajinu,kde se odehrává podstata bytí.
Je v Tobě tolik síly a dobrého....to vnímám.....A Tvá prosba je jistě
slyšena.......Ji./úsměv/

26.08.2015 21:06:25 | jitoush

Váhala jsem velmi s vložením textu, mám podobných více, ale připadají mi tak obyčejné, ač z hloubi srdce psané... Tvůj komentář, Jitoush, mně moji váhavost rozbil na tisíce střípků, a jám mám teď velkou radost! Mnohokrát Ti děkuji za vlídnou empatii :-)
Děkuji, hezký večer :-)

26.08.2015 21:41:12 | Helen Zaurak

...neváhej a vkládej....je to posilující a plné poezie.....vždyť v
jednoduchosti je krása......Ji./úsměv/...

26.08.2015 21:52:42 | jitoush

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí