Nevím

Nevím

Anotace: POZOR PROSÍM! = komu by se toto náhodou zalíbilo a svrběl jej kurzor nad tlačítkem "Tip", či snad "Supertip", toho bych chtěl požádat, aby mě jej ušetřil a raději mi napsal něco hezkého do komentáře:-) = DĚKUJI PĚKNĚ (stačí první slovo, které vás napadne)

 

 

 

Jako malý jsem chtěl poznat

ten neznámý svět na skříni -

 

Bylo

 

brzo?   pozdě?

 

 

Venku po větru

zdánlivě fluktuovalo

podnebí

podepsané

-v bezvětří-

 

kroky

hukot v tempu

rozkazovacím

nedopatření

tvář

 

návyk

 

a Tvář…

mezi hovory/

 

===

 

 Vzorek krve zpod černých vlasů

vypráví o teplotě dechu místa určení

A ta kdysi krásná tvář

stéká z horizontu

a choulí se mi za zády

jako by si pořád nemohla zvyknout

na každé nové ráno

Nové ráno

-zatímco já-

 

nenakreslil bych ti je

ani v osm ráno

nedokážu je popsat

 

nevím, jak vypadá/

 

 

„A proč je vlastně to sluníčko

vždycky tak červený?/

Pospěš si, nebo přijdeme

pozdě do školky!“

 

 

- člověk si vzpomene na leccos

když je schovaný ve skříni.

 

Autor GiovaniDaVinci, 30.11.2015
Přečteno 483x
Tipy 11
Poslední tipující: enigman, Frr, Nikita44, Jort, Amonasr
ikonkaKomentáře (56)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Vzorek krve zpod černých vlasů
vypráví o teplotě dechu místa určení - krásná metafora

26.12.2015 17:59:47 | Papagena

Děkuji Ti za zastavení, jsem rád, že se líbilo...;-)

26.12.2015 19:37:52 | GiovaniDaVinci

se skříní to je jako s jablky...člověk si jich může natrhat kolik chce, ale jen kam dosáhne...a tak si vymyslí žebřík...

01.12.2015 14:08:33 | enigman

tyjo...teď jsi mě úplně zamotal...ale mít hodně skříní, může být dobré...je-li jich ale moc, buď jsou mezi nimi zbytečné, nebo utrácíš příliš za oblečení;-)

Děkuji za Tvůj příspěvek:-)

01.12.2015 15:33:38 | GiovaniDaVinci

Já tam zevnitř na dveře škrábala svoje první básně a zajímavé věty, co jsem někde vyslechla. Taky jsem si tam šifrovala svoje vlastní vzkazy, aby jim nikdo jiný nerozuměl. Nejoblíbenější proslov, co jsem si tam vyryla zní: "Čerstvej vzduch mám rád. Jako rohlík ho mám rád. Jako čerstvej rohlík." Slyšela jsem ho kdysi v autobuse. Řekl ho tříletý kluk své babičce, když se zasněně koukal z okna. No není to dokonalý? :O)

30.11.2015 22:04:51 | Tichá meluzína

no je to úžasný!:-)

- jestli tomu bylo opravdu takhle, tak máš tedy talent už odmalička;-) ...takhle vnímat básně i jako dítě (tedy předpokládám, že ještě jako dítě);-))...hmmm...a ten tříletý klučina...možná, že je i tady někde na literu a možná také krásně píše;-)

Děkuji za úžasný komentář:-)

01.12.2015 15:29:45 | GiovaniDaVinci

:oD No školka už to nebyla, ty básně. Bylo mi dvanáct, ale to snad ještě "Dítě". Tu skříň jsem měla fakt ráda. Měla uvnitř i druhé patro, takže jsem se mohla pohybovat hned ve dvou úrovních, ale je fakt, že jsem jich tam objevila mnohem víc. Docela mě mrzí, že do bytu se mi nevejde. Jenže to je asi v pořádku, stejně jako si člověk znovu natur nehupsne do dětství a ani by vlastně nechtěl. Království patří vzpomínkám a pár těch mých zůstane vyryto v jedné skříni hrotem od kružítka. I když jednou mě možná znova čekají plíny. :oD A toho klučinu bych tu potkala moc ráda. Doufám, že intelekt, kterým disponoval ve svých třech letech měl pozitivně vzestupnou tendenci. :O)

01.12.2015 15:53:11 | Tichá meluzína

:-D no to je krásné:-)

-hezky jsi to napsala;-)

...myslím, že kdyby měl jeho intelekt ještě ke všemu vzestupnou tendenci, tak při hloubce myšlenek, jaký měl už ve třech letech, by se tu asi nenamáhal ani zdržovat a bylo by o něm něco na wiki už...:-DD (jo aha...teď čtu: pozitivně vzestupnou...tak to jo...ale stejně...):-D

01.12.2015 20:07:10 | GiovaniDaVinci

Já ve skříni nikdy nebyla zavřená,spíš jsem se bála bubáků :-)

30.11.2015 21:54:33 | Kett

no jo...bubáci, já se jich bojím taky...jenom s časem mění svojí podobu;-)

Děkuji Ti za hezký komentář:-)

01.12.2015 15:26:28 | GiovaniDaVinci

kéž se tam člověk občas schová..rozhodně je ovšem žádoucí předtím vyházet kostlivce...:-D ST

30.11.2015 20:43:37 | Frr

...ty jejich žebra pak tlačí do žeber...:-DD

Děkuji:-)

01.12.2015 15:25:17 | GiovaniDaVinci

...jakoby jsi byl svědkem něčeho?...čehosi?...nevím...ale za mě ST:-)

30.11.2015 20:40:09 | Nikita44

přijde mi, že jsem opravdu svědkem, vždycky mě zajímalo, proč si "někdo" na žití vybral zrovna mě...zrovna do tohodle těla...navíc, mohl jsem být "nikde a všude" ještě třeba 127 let, nebo jsem se mohl naopak narodit dřív...hmmm...:-D

Děkuji Ti za krásný komentář a za zastavení;-)

01.12.2015 15:24:28 | GiovaniDaVinci

no tak to je právě ono, jsi člověk na správném místě, ve správnou dobu...a můžeš žít klidně 128 let..:-))

01.12.2015 19:07:43 | Nikita44

:-D člověk na správném místě...to mě normálně hřeje kdesi;-)

- teda žít 128 let...to už bych pak asi vypadal jak ten...Metuzalix z Asterixe a Obelixe...:-DD

01.12.2015 19:21:16 | GiovaniDaVinci

..a taky třeba vetchý stařeček s laskavýma očima a spoustou stoleté pravdy ve tváři....:-))

01.12.2015 19:26:11 | Nikita44

:-) no, to zní hezky...to by se mi líbilo:-D (být moudrým dědečkem);-))

01.12.2015 19:44:21 | GiovaniDaVinci

...já bejval schovanej v mycím stole...

30.11.2015 20:28:41 | Jort

schovka (skoro) jako schofka ne?:-D

Děkuji pěkně za komentář:-)

01.12.2015 15:21:59 | GiovaniDaVinci

Tipy jsou tu od toho, aby se dávaly, když se něco líbí, takže juST… Promiň :-/ Asi jsem Tě ale měl poslechnout, když jsi poděkoval předem a ještě tiskacím – no, zpátky už to zkrátka vzít nemůžu, tak mi to PROSÍM odpusť… ;-)

Co hezkého Ti napsat – vybavila se mi vzpomínka na červenou větrovku, kterou mi chtěla máma navléct do školky. Byla po někom a děsně se mi nelíbila – ani nevím, jestli mě do ní nakonec navlékla, pamatuju si jen, jak jsem se vzpouzel, dokonce stále ještě si ji dokážu vybavit, připadal jsem si v ní jak zahradní trpaslík. Nebyla pro mě zkrátka „in“ a vůbec nevím, jak jsem na to tenkrát přišel. Od té doby už jsem ale ztratil cit pro to, co je a co není „in“ :-D A vlastně vůbec netuším, jak zrovna tahle asociace souvisí s Tvými verši ;-))

Při čtení jsem si rovněž vybavil, jak našeho kocoura taky strašně zajímá, co je na skříních, kam už nevyskočí. A taky si pamatuju, jak jsem se těšil, až dosáhnu na jídelní stůl v kuchyni. Už ale nevím, co jsem si od toho tenkrát sliboval… :-D

A ten konec se mi líbí nejvíc – krásně to celé korunuje. Tahle vtipná překvápka jsou dle mého gusta… ;-)

30.11.2015 18:38:48 | Amonasr

tiskacím:-DD ...já to ani jinak neumím no...;-))
- ale v pohodě, neomlouvej se, jsem hlavně rád, že ses zastavil a četl...ne...že ses zastavil a viděl!:-)

...moc hezké vzpomínky (podobných, jako s tou bundou, mám hafo...):-D
no a na stůl se koneckonců musíme dostat všichni - stůl je první i poslední - děkuji za tuhle myšlenku, protože mě teď dostala...jak to tu píšu...tyjo, to je hodně dobrý - stůl - hmmm...:-D

Děkuji za krásný komentář:-)

01.12.2015 15:21:26 | GiovaniDaVinci

:-D :-D …kecko ;-)) Každopádně díky, žes to vzal a odlehčil mé hříšné duši :-D Ale já se nejen zastavil a četl, také jsem viděl – jen jsem neměl chuť vítězit, protože kde jsou krásné Múzy, je příjemné nebojovat a neplašit je :-D

S tím stolem jsi mě naopak dostal Ty – nevím, jestli na ten poslední se zas až tolik těším… ;-)) Ale tam už vlastně ani nebudu ležet já, jen ten notně opotřebený obal, se kterým je už pomalu stejně víc starostí než radostí ;-))

01.12.2015 16:56:18 | Amonasr

...a já zase tuším, že mě možná ani nenajdou (nejspíš budu žít jako poustevník někde ve španělských lesích...):-D
...takže bych se tomu stolu mohl i vyhnout!;-))

01.12.2015 20:02:13 | GiovaniDaVinci

Ty o něm ještě ani nemusíš vůbec uvažovat - ale ta myšlenka první/poslední se mi moc líbí, je vidět, že nemáš problém s obrazivostí :-D

01.12.2015 20:23:36 | Amonasr

jo, na obrázky mě užije...hlavně hanbatý...:-DD

01.12.2015 20:25:16 | GiovaniDaVinci

Bez nich by se asi žádná poezie nikdy ani nezrodila... Co poezie - umění vůbec... Věstonická Venuše to jasně dokládá a od té doby už se jen mění zjevné či skryté formy téhož - zkrátka umění musí být sexy, aby se dostalo pod kůži... ;-))

01.12.2015 20:32:48 | Amonasr

s tím "umění musí být sexy" jsi mi připomněl mojí nedávno vymyšlenou "definici" dokonalý básně, jenom nevím, jestli je to publikovatelné...:-DD

- ale lidi na takovýdle věci jdou...to je fakt;-)

01.12.2015 20:35:21 | GiovaniDaVinci

Těžko říct, když tu definici neznám :-D Ale pozor - sexy je vždycky víc to, co není prvoplánové, skrývá se tajemně pod vrstvami, které je třeba pomyslně odhrnout... :-D

01.12.2015 20:38:02 | Amonasr

jj, tohle je mi jasné, jináč...co by to bylo za poezii?;-)

01.12.2015 20:43:23 | GiovaniDaVinci

No třeba postmoderní... Tam toho zrovna moc "sexy" nebývá - buďto je to až příliš prvoplánové, často vulgární, nebo je to naopak tak vykleštěné, že je to už bezpohlavní... Samozřejmě nechci generalizovat, ale ta slepá ulička je myslím dost široká... Ale neber mě vážně, samozřejmě, páč tomu ve skutečnosti vůbec nerozumím... :-D

01.12.2015 20:48:10 | Amonasr

neberu, neberu...;-DD

...takže je to vlastně taková "Sterilna" či "Poststerilna" ...je-li to vykleštěno...;-))

01.12.2015 20:52:46 | GiovaniDaVinci

Řekněme jeden z podsměrů - nebo postsměrů...? ;-D

01.12.2015 20:54:18 | Amonasr

jeden z "postsměrů", co je prost směru...:-DD ...asi tak!;-))

01.12.2015 20:55:39 | GiovaniDaVinci

Čekal jsem nějaký rým, ale tohle je lepší a vtipnější - rozhodně... :-D

01.12.2015 20:58:19 | Amonasr

:-D prosímtě - rýmy nejsou "in" to nevíš??:-D

01.12.2015 21:00:24 | GiovaniDaVinci

Jsem netušil, že jsi taky součást postsměru - pokládal jsem tě za sympatizanta prostsměru a tam se občasný rým toleruje ;-))

01.12.2015 21:06:16 | Amonasr

počkej počkej, teď jsi mě úplně zamotal, teď to musím upřesnit!:-DD

- rád bych se dostal správným směrem (takovým, jenž by jej nebyl vlastně prost...);-))

...takže v prostsměru není radno se nacházet, jelikož ten připouští tzv. "Pyrrhovy verše"...:-D

01.12.2015 21:09:12 | GiovaniDaVinci

Správný směr podle mne neexistuje - ale zase všechno musí někam směřovat (ne - TAM jsem fakt neměl na mysli), takže prostsměr je nonsens, ale tím se stává zároveň postsměrem... vlastně je to všechno tak zamotané, že už to nikdo nikdy nerozmotá... čímž se to ale stává životným, protože nic není takové, jak se to tváří... jsou to jakoby dvě zrcadla proti sobě, kdy se i na metru čtverečním vlastně ocitáš v nekonečnu... leda by ses dostal za zrcadlo... takže bys ho musel rozbít... nebo tak nějak... ale stejně půjdeš jen směrem, o kterém nikdy s určitostí nebudeš moci říct, že je správný... takže nic než Pyrrhovy verše stejně předem čekat nemůžeš - leda jako moment překvapení... ten ovšem k poezii patří - co by to jinak bylo za poezii, bez překvapení...?

01.12.2015 21:21:20 | Amonasr

tos mi připomněl Hubbleův teleskop...má přesně vybroušený odrazový zrcadla, který prý, když se natočí, byť jen o mikrosekundy stupně špatně - rozdíl v pozorování je pak i několik miliónů km...:-D ...myslím si, že by se to dalo aplikovat krásně i zde;-)
...ale co takhle směr, kterej bude žít fluidně...bude se přizpůsobovat...bude opravdu "živý" (tím nemyslím drobné změny - ty je schopný podstupovat každý směr - myslím Velké (ale snesitelné) korekce "správným směrem...);-))

01.12.2015 22:32:48 | GiovaniDaVinci

Heleď, Einsteine, tak na tohle už nemám fluidum ;-)) Ale když se štípnu, tak si jako živý ještě připadám :-D

01.12.2015 22:36:43 | Amonasr

:-DD no...už mi tam nahoře taktéž cosi "chrastí"...:-D

01.12.2015 22:37:40 | GiovaniDaVinci

Ztratil jsem i postsměr a jsem zdá se prostsměr ;-)) Mně chrastí spíš v kolenou :-D

01.12.2015 22:39:34 | Amonasr

kolena...smyčky cest/spojnice pohybu a hmoty...:-DD

01.12.2015 22:43:52 | GiovaniDaVinci

Má kolena i poezie...? Asi jo, když se dá každým čtenářem ohnout jinak, ne? I když taková kolena do komína jsou třeba fix (skoro jako ta moje) - tak ten pohyb asi bude zase jenom podmíněná kategorie... Možná je to pak postpohyb...

01.12.2015 22:47:49 | Amonasr

zafixovaná kolena již bych nenazýval koleny jako takovými...myslím že koleno do komína je velmi chybný název...použil bych spíše výrazy jako: hnát, vývěva, či záhyb...:-DD *nebo také "zatáčka před vykouřením"...:-DDD

koleno by mělo být symbolem flexibility (alespoň chtěné), či flexibilní spojnice...;-D

01.12.2015 22:57:59 | GiovaniDaVinci

No, jako vynálezci Ti musím dát za pravdu, nicméně vím bezpečně, že ta kolena do komína někdo sice asi někdy ohnul, ale zřejmě jen jednou a pak už byla fix. Tak o tom by se asi dalo ještě dlouze diskutovat :-D Stejně ale obdivuju, že Leonardo dokázal a Ty dokážeš vynálezat a zároveň umělecky tvořit - to se musí někdy strašně tlouct navzájem ;-))

A ty návrhy - kam se na Tebe hrabou obrozenci, to je vlastně už poezie "an sich" :-D

01.12.2015 23:02:19 | Amonasr

no...člověk kolikrát schytá spoustu "modřin"!;-))

fix - proto jen hnát, atd...:-)

koleno - flexibilita:-)

...takhle jsem to myslel, ale má mysl již ochabuje s blížícím se setkáním Velké a malé ručičky v baru "U dvanáctky"...proto jsem možná vyslovil nějakou zhovadilost:-DD

01.12.2015 23:06:59 | GiovaniDaVinci

:-D

Ne, nevyslovil a neochabuje Tvá mysl, nýbrž má - technika totiž není moje parketa a kloužu s ní jen po povrchu... Ovšem byl tam i ryze netechnicky poetický výraz, tak se nedělej :-D

... ale rád se nechám i poučit, když to je v mých silách :-D

01.12.2015 23:12:52 | Amonasr

:-D nevím, o jakém netechnickém, poetickém výrazu mluvíš...;-))

- technika je jednoduchá věc - všechno je tam tak, jak se to tváří, nic víc, nic míň...:-))

...ach ta upřímná technika!:-)

01.12.2015 23:14:44 | GiovaniDaVinci

:-/ ehm, ehm… no dobrá, obraťme raději list… :-/

Technika, že je taková, jak se tváří…? No asi jak na koho, na mě se tedy tváří pokaždé úplně jinak, než jaká ve skutečnosti je… Kolikrát se mi například v autě místo blinkru rozjedou stěrače… Nebo jsem nedávno po delší době zase musel řídit a když jsem si chtěl spustit okénko při výjezdu z garáže, spustilo se místo toho u zadního sedadla za mnou, na první křižovatce jsem si potřeboval srovnat pravé zrcátko a přitom se mi obě zákeřně zaklapla a dokázal jsem je znovu vysunout až na té další, nevím ale jak, když pak na dálnici ve stočtyřicítce motor divně hučel, tak jsem udiveně zjistil, že místo pěti rychlostí má naše auto zničehonic šest a když jsem se po tom všem chtěl aspoň uklidnit poslechem rádia, začalo mi hrát z beden nějaké příšerné CD, co tam měl vložené přítel a zaboha jsem nepřišel na to, jak se to dá přepnout – nakonec jsem byl rád, že jsem to následně aspoň dokázal zase nějak vypnout. No, byl jsem šťastný, když jsem po 100 km k němu dojel a mohl jsem mu ten zázrak techniky zase předat a nechat se dál vézt se zavřenýma očima na sedadle spolujezdce. Se zavřenýma proto, že nesnáším, když se ve stopadesáti dívá do kufru každého auta, které dojedeme, a já to na tom sedadle spolujezdce prostě neubrzdím, i když pokaždé šlapu, až mě z toho rozbolí nohy… O chytrém telefonu raději ani vyprávět nebudu, co mi všechno dennodenně vyvádí… Takže upřímná technika? S tím na mě, prosím, nechoď :-D

02.12.2015 09:37:29 | Amonasr

:-D
No, uznávám, že když má technika svůj den, je to velká šprýmařka...;-)) (hele teď jsem zjistil, že mi to podtrhuje slovo: šprýmařka, zatímco šprýmař mi prochází...diskriminace hadr...):-DD
...v takovém případě si velmi ráda střílí i ze mě...to zase jó:-))

- obrátíme tedy list...jakej máš názor na zadní nápravu citroenů, potažmo i pežotů?? ...;-)))

Nevím, kam obrátit:-/ probrali jsme vše...od stolů, přes kolena, až po možnou existenci bez techniky...:-DD

02.12.2015 14:55:33 | GiovaniDaVinci

:-D Obávám se, že i kdybys mi prozradil, kde má auto nějakou nápravu, tak bych byl na ni stejně názoruprostý :-/ Ale připomněl jsi mi pro změnu historku (a už dám pokoj, slibuju), kdy jsem kdysi nemohl vyjet kopec z Branné na Ostružnou, protože na silnici mě překvapila ledovka a čerstvě za sebou jsem měl navíc (naštěstí ukázkově zvládnutý) smyk na předchozí rovince. Za mnou po chvíli zastavil pán ve stodvacítce a když jsem mu vysvětlil, proč stojím, zeptal se mě, kde má moje auto motor a jestli má přední nebo zadní náhon. Když jsem pokrčil rameny, že motor má nejspíš vpředu, ale o náhonu nemám potuchy, přestal se se mnou bavit a vypadal dost udiveně, vrátil se do škodovky, objel mě a pohodlně ten kopec vyjel. Poté se mě alespoň místo beznaděje zmocnil vztek, čímž jsem překonal strach, a nějakým podivným pomalým slalomem od krajnice ke krajnici jsem se na ten kopec taky vysoukal, ale ještě teď, když si na to vzpomenu, se mi rosí čelo. Zvědavost mi ovšem nedala a od té doby aspoň vím, že motor vpředu a zadní náhod není ideální kombinace pro jízdu v zimě do hor, zvlášť na letních pneumatikách :-D

A víš, že mně to šprýmařku nepodtrhuje? Musím pochválit svůj počítač, že šprýmařky nediskriminuje :-D

Tak díky za inspirativní diskuzi a těším se zase někdy příště ;-))

02.12.2015 16:05:41 | Amonasr

no já taktéž děkuji za Tvé originální příspěvky a poutavé historky z natáčení...;-)))

- tedy zase příště...(téma "podstata žití" nás čeká v dalším díle)...:-DD

02.12.2015 20:32:16 | GiovaniDaVinci

Zvědavost mnou lomcuje :-D

03.12.2015 10:31:02 | Amonasr

...:-D

03.12.2015 19:17:39 | GiovaniDaVinci

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí