Setkání

Setkání

 

 

 

 

 

Najednou

asi na délku ukazující paže

v záři zpocenýho asfaltu

rozdrásanýho mrazem

začalo mě bezedno

svlékat z šupin rutinního režimu

a kudly v zorným poli slunce

náhle se staly

o tři sta tisíc kilometrů za vteřinu

tupějšími...

 

 

Tam!

V periferním ostychu

poznávám svého příbuzného

a těším se

až konečně uvidím jeho tvář -

 

 

On ale řekl jen:

 

„Jdi dál…vstaň a jdi dál...“

 

 

 

 

 

Autor GiovaniDaVinci, 27.02.2016
Přečteno 595x
Tipy 12
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

02.03.2016 11:26:08   enigman

taky ti mohl dát alespoň lízátko...

líbí

27.02.2016 19:28:39   Nikita44

opět jsi mě zaujal Gio, bez periferního ostychu:-))ST

líbí

28.02.2016 19:30:39   GiovaniDaVinci

To mě velmi těší Niki;-))

Děkuji za návštěvu a slova, která mi dělají radost :-)

líbí

27.02.2016 17:45:58   Laven De Brig

Připadalo mi to takový umělý, odlišný od všeho, cos napsal. Jen můj názor...

líbí

28.02.2016 19:29:35   GiovaniDaVinci

:-D

Koukám, že u mě se umělá hmota skloňuje a tvaruje ve všech možných i nemožných podobách a nádobách...

Díky - jsem rád za tvůj názor :-)

líbí

28.02.2016 21:22:57   Laven De Brig

Není za co...

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel