Setkání

Setkání

 

 

 

 

 

Najednou

asi na délku ukazující paže

v záři zpocenýho asfaltu

rozdrásanýho mrazem

začalo mě bezedno

svlékat z šupin rutinního režimu

a kudly v zorným poli slunce

náhle se staly

o tři sta tisíc kilometrů za vteřinu

tupějšími...

 

 

Tam!

V periferním ostychu

poznávám svého příbuzného

a těším se

až konečně uvidím jeho tvář -

 

 

On ale řekl jen:

 

„Jdi dál…vstaň a jdi dál...“

 

 

 

 

 

Autor GiovaniDaVinci, 27.02.2016
Přečteno 462x
Tipy 12
Poslední tipující: enigman, Jort, Zbynislaw Thinkiewicz, Nikita44, Laven De Brig, Amonasr, Kett, Frr
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

taky ti mohl dát alespoň lízátko...

02.03.2016 11:26:08 | enigman

opět jsi mě zaujal Gio, bez periferního ostychu:-))ST

27.02.2016 19:28:39 | Nikita44

To mě velmi těší Niki;-))

Děkuji za návštěvu a slova, která mi dělají radost :-)

28.02.2016 19:30:39 | GiovaniDaVinci

Připadalo mi to takový umělý, odlišný od všeho, cos napsal. Jen můj názor...

27.02.2016 17:45:58 | Laven De Brig

:-D

Koukám, že u mě se umělá hmota skloňuje a tvaruje ve všech možných i nemožných podobách a nádobách...

Díky - jsem rád za tvůj názor :-)

28.02.2016 19:29:35 | GiovaniDaVinci

Není za co...

28.02.2016 21:22:57 | Laven De Brig

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí