Anotace: ...dnešek mne přesvědčil, jak vše absurdní!...i samotná doba ve které žijeme....
po nebeské cestě
drkotá nákupní vozík
s hvězdami
co měsíc nakoupil
v jiné galaxii
dívá se dolů
na nás
udiveně
vidí lidi
se zalepenými ústy
loutky s potrhanými provázky
vedené loutkáři
zaprášené
mlčící
vyděšené
tisíce očí
se ohlížejí
tisíce očí
jako majáky
prosí
nemůže pomoci
postupně zavěsí
všechny hvězdy
na černou oblohu
na dně zůstane jediná
malá zaprášená hvězda
klepe se zimou
nahá
plná strachu
až po cípy
nervových zakončení
… Naděje
k ní vzhlíží
ti ostatní
stojící stranou
pevní, odhodlaní
středobody
času
************
pokud je toto
naše poslední možnost
objímejme se
líbejme
milujme
vytěsněme prostor
mezi námi
nepouštějme se!
nebo měsíc
zhasne hvězdy
nebude
nic
Jani pozor na toho kdo Tě objímá... zrovna sem sežrala Jortímu ruku... naštěstí virtuálně... měla bych zalepit si ústa... v hloubi duše si uvědomuji rozporuplnost svého chování... Janinko hvězdičko usmívám se na Tebe jako se na mě včera usmál Ami a mi to rozsvítilo den OOO***)))
22.05.2018 08:26:19 | Iva Husárková
Ivuško..Ami to umí:-) jako nikdo........přeji štěstí!
22.05.2018 14:18:20 | Anděl
kdo trpí sám ten trpí mnohem tíž že vidí štěstí druhých přes svůj kříž (William Shakespeare) cítím Tvůj smutek až do Znojma :-((
22.05.2018 14:51:18 | Iva Husárková