Belize 7.00.

Belize 7.00.

 

 

Na klaviatuře pošetilosti

větrá strmý tón

tma trnoucí

až z píšťal hrtanu

třepí se o lomovou zášť

 

přístav se do plavidel noří

( sláň moře, oliv slad ) 

vln hrn

cepuje 

sloupoví Atlantidy

 

tříosý muzikant

obcuje se zobcovou dýní

stetson snědl žábu

a vydávil ji krempou

 

kosterní kolostrum vypito

po klíčkovou kost

na hrdle Sophie

chapadlo chobotnice

z plátkového zlata

od Gautiera

přisáto

 

do lůna sépie si kdosi

před třiceti lety

schoval prsten

 

v Belize, v sedm ráno

zavřela pekárna   .   .   . 

 

 

 

 

Autor Matahaja, 30.10.2023
Přečteno 108x
Tipy 18
Poslední tipující: Žluťák, Koala, Iva Husárková, nehledaná, IkkarisKa, narra peregrini, jitoush, mkinka, šerý
ikonkaKomentáře (13)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

SUPER!!! Už jsem četl a velmi chválil (viz. P).

16.11.2023 11:41:32 | Koala

moc ráda jsem si zde pobrala :) inspirativní text

30.10.2023 16:47:39 | narra peregrini

Milá Narro, děkuju za souznění. Moc potěšilo.

30.10.2023 21:20:12 | Matahaja

...To bylo,jako chodit jinudy a být otevřený....zvláštní klaviatura,hraje se jinýma očima...Ji./úsměv/

30.10.2023 13:03:40 | jitoush

Milá Jitko, ty se vždycky dokážeš na věci poezie podívat z hory, (a s hůry), na kterou už nikdo jiný nevystoupí. Ta hora se jmenuje neoblomná humanita. Díky za ní.

30.10.2023 21:27:39 | Matahaja

....Milý Matahajo.....na díla,která mě nějak osloví,reaguji velmi spontánně....ovšem Tvá slova mě tak nějak zaskočila/v dobrém/ svým sdělením...nepřeceňuješ mě poněkud?

30.10.2023 21:48:35 | jitoush

Často nevnímáme, co je nám vrozené. Poskytuješ útočiště, nesoudíš, každý se může zastavit a je u tebe v bezpečí. Slova se lámou o tvé mateřství. A Mkinka je v tomhle tvoje sestra. Díky za to útěšné sourozenství. Nemluvíte. Hladíte.

31.10.2023 05:28:09 | Matahaja

...Sděluješ to k mému překvapení tak samozřejmě,jako bychom se "znali",až mě to krapet dojímá...ze srdce děkuji za Tvá slova......Ji.

31.10.2023 10:08:16 | jitoush

Ta je fakticky dobrá.

30.10.2023 12:57:42 | mkinka

Milá mkinko, ohřál jsem si u tvého ohníčku, co bylo zkřehlé. Na revanš. A moc děkuju.

30.10.2023 21:30:46 | Matahaja

I já děkuji za krásný komentář.

30.10.2023 21:31:47 | mkinka

Nádherná a prošpikovaná až surrealistickými konotacemi.*
Závěr mi přijde "výsměchem" i rebelií k úmorné a řízené mašinerii světa. Radost číst si*

30.10.2023 12:54:59 | šerý

Šerý, někde se vraždí, jinde peče chleba, a já, uprostřed toho, ztracen. Nesouměřitelné dává vyniknout absurditě. Teatrum Mundi, řekl by hysterik.Trefils hřebíček a moc jsi mě potěšil. Díky.

31.10.2023 05:09:31 | Matahaja

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí