Ctitel s černou duší

"Zlobila jsi?" zašeptám Ne

"Mám Ti naplácat?" A já náhle nemám slov

 

Jsi něco jako

těžký kov

Kumuluješ se ve mě

a já neumím

ten pocit lásky rozložit

Jsi jak chronická infekce

se kterou chci souložit

 

Jsi turmalín v křišťálu

a děláš ho tajemným

Jsi měsíc - krásný v úplňku

Jsi mým vrahem nájemným

 

Zabíjíš na přání

prázdný rána

a vplétáš mi do vlasů

příchuť ranní vášně

 

Jsi můj ctitel s černou duší

(to jsi napsal prostě krásně)

Jsi odlesk který tuší

nakreslil večer na tabulku okenní

jsi moje náruč před zlým světem

můj úkryt

než se rozední