Nad mraky
Nad mraky
Letadlo se vznáší nad mraky
slunce opírá se do křídel
a vzdálenost mezi námi
je můj nový nepřítel
v každém kousku nebe
vidím jenom Tebe
Je to jako by uvnitř mého srdce byl les
a Tvoje jméno je na každém stromu
Nezáleží v jaké zemi právě jsem
nelétávám tam a zpět
Ty jsi moje domů
Výhled na Alpy je stejně jako Tvoje oči
tedy dechberoucí
A moře řeky
jako je Tvá vůně
zcela pohlcující
Meandry se točí v dáli
mé rty se Tě vždycky bály
Nebo zatím jenom
zrály?
Jako třešně před sběrem
Napovíš mi pohledem
zda je sklidit
dovedem?
Komentáře (9)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk12.06.2022 23:00:47 Špáďa
Čekám vždy na třešně zralé,
pěkně sladké, klidně malé.
Nejraděj je sklízím z dortu
po příslibu kotvit v portu.
09.06.2022 00:04:10 Loveless
Teda puso z toho se mi ježí chlupy na krku, jak je to kinky..ty úplně vidíš, jak dělám to brrrr a šklebím se a já slyším to tvoje Coje?!....ale někdo to má rád :D ale mohla bys zkusit nejakou depku siim pro mě :D
09.05.2022 10:34:08 piťura
...je vidět
že když jsi to psala
bylas nad věcí
vysoko nad věcí
prima (inspirativní) čtení ;-)
03.05.2022 23:50:27 Vivien
Ach Lio Lio, chci taky, na obláčky. Zralá jsem už až až, tak honem honem, než samou zralostí nezůstanu "na ocet" někde v trávě pod stromem. Inu, není nad tu nejsladší fázi-před sběrem .. Líbí se mi, vznášet se díky tvé básni nad mraky.
04.05.2022 20:35:59 Lioness
Díky Viv!
Věřím, že každý se dočká sklizně :D
.. Nezbývá než doufat. Báseň jsem psala skutečně v letadle, proto nad mraky :)
