Sen zvláštnu podobu mává

Anotace: ...

Jedeme spolu do Milána,
odmítla jsem letět.
Pojedeme.

Ráda jezdím autobusem.
Vzrušení z cesty a chodit v něm bosá.
Čistit si zuby na benzíně rozespalá.
Teď v tom nejsem sama.
Opíráš se o mě.
Nadáváš, ale směješ se.

Je to tu poprvé.
Nikdy jsem nebyla s někým tak dlouho sama v cizím městě.
Ale věřím, že to zvládneme.

Protože si jako můj bratr.
Jako můj partner ve zločinu.
Je nám zase deset a máme klacky místo mečů a tohle město je náš les.

S tebou se vykoupu ve fontáně na náměstí.
I když se to nesmí.
S tebou pohorším postarší pár v restauraci.
S tebou se nebojím.

Známé se tak dlouho a tohle byl vždycky sen.. 

Uneseme ho v tý realitě?