Poslední den

Neustále se probouzím do tmy,

volám o pomoc.

Stále se propadám,

do nejhlubší propasti.

Neznám nikoho a

nikdo nezná mě.

Jsem si cizí,

já sem nepatřím,

vím to.

Pro mě není tento svět.

Objeví se jiskřička naděje,

za chvíli zmizí,

tento svět je mi cizí.

Nechci tu být,

nenávidím sebe a

 nenávidím nic.

Proč tu vlastně jsem,

proč pořád doufám a čekám?

Nevím, nevím nic.

Stále žiju, proč tu jsem?

Čekám na poslední den.

Až všechno zmizí,

celá Země,

nebude nic a nikdo.

Ale proč? Já přece chci žít.

Chci.

Už je pozdě, dávno pozdě.

Letím, padám do propasti.

Nikdy už neřeknu,

mami, mám tě ráda.

Neřeknu nic.

Nic, svět skončil.