Rozsvícené ticho
Rozsvícené ticho
Anotace: Mám dnes volno, rozečtenou knihu o archeologii, tak jsem si vzpomněla, zkusím vložit spíše drobnou reminiscenci... pozn.: Žabku jsem si vypůjčila z knížky Lovci mamutů od E. Štorcha
Rozsvícené ticho...
a nevím proč,
myšlenky vynořují
dávnou fotografii.
Jsem Žabka,
plachý úsměv ve tváři,
rozcuchané vlasy gumičkou sepnuty,
modře tepláková mikina,
i když fotka černobílá,
okno v Solenicích.
Tam za tím oknem,
někde v trávě,
schovaný obživlý kamínek.
Trilobit.
Brázdil dnem moří,
propastmi věků doplul mi do dlaní.
Vzpomínka zůstala,
a cosi dnes uvnitř svírá
otázka zastřená.
Jestli pak někdy zbude i po mně,
namísto schránky, ulity, kamene,
v tišinách vánků myšlenka:
Žila dívka,
a moc si přála
zpívat a tančit,
darovat cit...
Komentáře (14)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk19.06.2019 20:21:24 aravara
To se ovšem podívám - JO! fotka, která přes záměrné rozmazání napovídá, že se tě přítl snažil zachytit v pohybu a snímek exponovaný proti slunci tomu dost napomohl. Věřím, že jsi hezká žena...
Nu a báeň jsem četl u sebe - tak ST
20.06.2019 14:26:44 Helen Zaurak
Srdečně děkuji za nahlédnutí, vážím si toho, Aravaro.
Děkuji, moc! :-)
15.05.2016 18:16:10 Sofia Filein
..bez slov, ticho sedím a
otváram dušu i oči.
Je vôbec možný ten pocit,
že niekto rozumie ti dušou...
15.05.2016 19:47:30 Helen Zaurak
Jsou myšlenky a pocity, které leží skryté hluboko v našem nevědomí, ale jsou společné všem lidem...
Ze srdce Ti děkuji, s úsměvem, mám radost :-)
16.04.2016 19:41:22 básněnka
křehkost dětství...i v rozsvíceném tichu, stopáž plachá v tom niterném lichu...
13.04.2016 21:12:00 jitoush
....zbude.....to víš,že zbude......Ji./úsměv/
