Poetičtějšího Obrazu SUROVOSTi není

Poetičtějšího Obrazu SUROVOSTi není

Anotace: Nechtěná inspirace...

Ta malá holka...
Tenkrát celkem malá.
Většinou si sama hrála.
Ty velké lidi za své brala.
Dokud ráda poslouchala.
Ten jejich svět. Malý svět.
Ne, jen jeden je svět.
I když vrátit to zpět... jen tak?
Jak jen..?
Nedospět?
Proč už to někdo nesved!?
Ten malý velký svět.
Blbej věk.
Občas zvesela.
Pak co nevidět...
Co vidět neměla.
Je to mor.
Je to úmor.
Zas jen mor.
A dobráka mění
V žebráka navzdory..
Zase jen úmory.
Chlast je kamarád.
Do kouta zahnat a mlátit.
To uměl. Despota.
Když si dal.
Když říct si dal.
Tekutý kámoš.
Ten ho hnal.
Než by se kál.
Byl pro něj víc
Než občas říct
Mám Tě rád.
Možná to neuměl.
Stejně, kdo by tomu věřil!?
Vydestilovaná kráska u dveří.
A kde je ta láska?
Nezbývá už... se dopila.
Jen chabá revolta.
Na jazyku se rozplývá.
Celá zhynula.
A kde je ten druhý?
Je tu, jen chybí...
Jak ošuntělá hadra, dobrá tak
Na to setřít zapadlý prach.
A letět. Tak trochu do větru.
Až dolů, z osmého patra.
Panenko hadrová, kdo má
Chuť Tě milovat?
A co děti, mají si kde...
Oči vyplakat?
Ani na to už síly nezbyly.
Nedat se. Tebe nedat.
Ani přihlížet, čekat.
Co zas bude...
Nebránit sebe, ani tomu.
Zůstat... v tom nechat.
Tu malou holku, nechtěného
Svědka dané přítomnosti světa.
Jen to přečkat, tu chvíli,
sobeckou kratochvíli pro toho,
Kdo si vedle jen tak, směle...
Zašoustá.
Kdosi.
Kdo jsi?
Bože.
Netvore.
Musím být u toho?
Chci pryč. Chci tam.
A nebýt tu.
Tu a tam.
Vlastně pořád.
Zase mě tam posíláš.
Do prdele. Zbytečně.
Jsem ještě dál.
A déle. Beztak..
Mě tam držíš.
Nevydržím.
Mučíš.
Už kolikrát.
Tolikrát strachy ani nedýchat.
Chci mít klid.
Jen svůj pokoj.
Ty rány... ta rána.
Ty jizvy... ty noci.
Ty slzy... na tělo padnoucí.
Nechat tak.. Bez pomoci.
Nestihnout počítat.
Nešlo to.
Chtělo se zvesela, ale...
Přešlo to.
Už to zase skrz mysl přešlo.
Všechno nejlepší..
Všechno zlé?
Ne. To nebylo všechno.
Jen někdy něco.
Něco v hlavě zkalené...
Mami... že to byl jen zlý sen!?
Řekni, že to nebyla pravda.
Jen noční můra.
Zdálo se mi, že
Tys byla ta hadra.
Pojď, půjdem ji zaplašit.
Můru...
Oknem ven.
Chci se probudit.
Doufat...
Že už nepřijde.
Autor ARTeFakty X. Múzy, 09.09.2018
Přečteno 351x
Tipy 7
Poslední tipující: odnikud, Nevratný obal, Amonasr, zdenka
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

...? My nehrajem repete.
Každý ať hraje, co chce.
Každý, co umí... :)
Vždy(ť) OK je prevence.
Když vědí i ti druzí.
A stejně ale...
Nemusí být z toho do tance.

09.09.2018 20:55:10 | ARTeFakty X. Múzy

mně je vždycky smutno z toho, jak se to přenáší...jak ty děti se časem začnou podobat rodičům...aniž by chtěly. Prostě jen opakujou chování. Na tohle by taky měla být nějaká preventivní kampaň, jak na drogy, cigarety...

09.09.2018 20:33:08 | odnikud

jedno velké nadechnutí ... povzdechnutí ... z

09.09.2018 11:42:26 | zdenka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí