Sladké to plody..?

Anotace: Ze stromu života.

Žádné zakázané ovoce ještě nikdy nebylo povolené...
Nanejvýš tak uhnilé.
Ale to naše... pořád jen zraje.
A někdo si tu s námi pěkně hraje.
Psaní... je se slovy hraní krásné.
To jste mne naučil Vy, Pane.
A je to tak dané.
Že jednou je v něm trápení.
A i s ním...
Jindy šťastné. Tak jako my.
I za to Vám...
Jen děkuji.
A že jste mě tomu nenaučil, jen cestu naznačil,
Trochu zasvětil... a sám ten um tak nějak ztratil?!
Možná ano.
Tu krásnou šedou v barvách mezi bílou a černou
Jemně nastínil.
Nic ze svých kouzel pro mě neztratil...
Jen my se trochu ztratili.
A našli.
Abychom si duše své tajemné navzájem hladili.
Nějak to ze mne padá... a ani nevím jak.
Jsem asi posedlá, jak už jsem někdy řekla.
Půjdu do pekla.
Sám ďábel si mě zkrotí, konečně osedlá.
Je to...
Jako s láskou na druhý pohled, nafurt, i když
Taky ne hned. Jen v jiný čas na jiném místě.
Jako Vy...
Hvězda skrytá, co mezi jinými až tak nevyniká.
A pak se objeví, nějak rozsvítí.
Občas zabliká. Do tmy proniká.
Nezaniká...
Dokud nezhasne. A možná ani pak.
Do ticha.
Tak to je. Tajná láska vesmírná.
I když ji nevidíš, tak se dotýká...
Mne, Pane.