Bez jízdenky Prahou

Usnul v tramvaji
Na kraji sedačky
po desáté večerní
Teplo mu příšlo vhod

Ostatní ve voze mrmlají
Cítit je moč a letitý pot
Jen jedna paní ho hájí
Ví asi proč

Uprostřed zatáčky
Padá  ten bez bytu, bez domu

K nohám.. ke špičkám bot
Rozjařených pařmenů

I když ho mlátili, zůstal v té poloze
Prý obranné

Až na smyčce zůstane sám ve voze
Vzpomene si na ženu
Na jejího táty úspory prohrané
Sebrané ve špajzu na nejvyšší poličce

Říkala mu, Brouku, nech ty automaty..

Bylo to zbytečné