amen

Jdeš lesem kolem potoka

voda po povodních otlouká o břeh rozbitou basu piva

jedno z nich otevřeš

ale 

někdo se dívá

není to holka modrooká

přes zelenkavé střepy slunce slepí poustr

slepou rybu

toho dne spadl ze starého dubu poslední zbytek posedu a

voda zrovna barvila hladinu pro noční žízeň šelem

jeden díl měsíce sedm vratných hvězd a zem spodničky od ucourané

domů došla s ránem v kapse 

rozbila s ním vodu

potok změnil řečiště