Anotace: ---
A v trnkách zas rejsek
napíchnutý za zřítelnici věštecké koule
nutí kutálet se večerní slunce okolo smrti
/ nenapovím ti ve které hrudní kosti bydlí láska ani kolik ohryzaných jí ční z obličeje zkus se postit /
někdo mlaská ček ček ček
na větvi s ostny sedí ptáček s popravčí maskou ťuhýka
přitlačíš na trn prsteníček
cizí bolest utíká
zasetým karmínovým polem
nevím proč a kam začnu jí tedy onikat
úplně ten obraz vidím ... a oni nebo ony Smrt jsou vlastně fajn (jak se vlastně oniká Smrti ?) ...rejsek se zařadil do koloběhu života
20.06.2025 12:08:42 | Romana Šamanka Ladyloba
dej mu piškotek...
20.06.2025 08:26:09 | jort1
Mohla bych vzít do kapsy a vylepšit špajz, je jedno, komu, piškotky rádi snad všichni. :o) Děkuji.
20.06.2025 10:19:03 | Philogyny1
Báseň nežli první, tak zaslouží, víme paní, za jedna. Už za ty kreace obratů. "Nutí kutálet se večerní slunce okolo smrti."
Nebo "... ptaček s popravčí maskou ťuhíka." tak to je trefné.
Onikání - nevím proč, mám ukotvené v krásných židovských anekdotách. Takové to dnes archaické uctivé oslovení v třetí osobě. H. Haas v tom byl borec.
Tak jen "oni to mají pěkné, frau Svatava!" *
20.06.2025 01:14:31 | šerý
No, někde tam ten ťuhýk hnízdí a trnka je špajz, že. Mám fotku, ale nechce se mi dávat ven. Začnu si asi dělat časosběrné snímky. Kdysi si takhle fotila jednu muchomůrku. Každý den se měnila, nakonec měla na prohnutém klobouku bukvici. A pak jsem došla a nic. Celá ta bučina byla plná kravinců a muchomůrky sežrané, i ta moje. Štefelovi utekly krávy a byly po celém lese, setrvalá klasika. Mi se to onikání taky moc líbí, naskočilo mi tam a už se nehnulo...:o) Děkuji!
20.06.2025 07:31:38 | Philogyny1