a možná jen hrobák ve svatebních šatech
a možná jen hrobák ve svatebních šatech
Anotace: ---
Do paměti půdy zasadím klíč
vyklíčí změť udivených kytek
ale jen jeden rezekvítek
Možná bude zajímavá
oči jí vyrostou z trávy sežehnuté sluncem
dravá odstínem po opuce
a pak ty žížaly
pokládá si je na jazyk a určuje podle nich azimut bouřky
—
bláto hlíny se muchluje s deštěm pod galošemi
ve vyzutých stopách zůstává němá voda
plují v ní mrtvé žížaly
žízeň a žal
to jsi ty
až tudy půjde příště
uvidí je
a znovu vstoupí
přes skrzydlo
zklamání
jalová nespasená tráva setnutá letním sluncem
sluncem
v senu
nic co by se podobalo dalšímu jménu pro dítě
—
jen veverkou zasazený lískový ořech
bude z něj tahat svatební šaty staré básně
a možná jen chrobák
a nebo žížala
tu chvíli zhasne
Poslední tipující: Daniela Valošková, proměnlivý nick, Iva Husárková, bezhlavý jezdec, cappuccinogirl, šerý, Olaf, mara539, IronDodo, jort1, ...
Komentáře (24)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk16.08.2025 19:17:27 proměnlivý nick
do paměti půdy
vložit dopis
co jabloň přetvoří na plod
ale napřed nechá
slova rozkvést..
15.08.2025 04:25:36 Matahaja
Jó, to se ti, Phil, povedlo. Moje gusto. Co je : skrzydlo?
15.08.2025 09:18:08 Philogyny1
Už jsem psala, křídlo...my jsme hnedle vedle hranic, když jdu lesem, tak mi to na jednom místě u kaliště hlásí, že jsem v Polsku a hovory...no a zeť je Polák, komunikuju s jedním starým pánem z rodiny a začala mít ráda tenhle jazyk skrze člověka...asi tak. Děkuji ti za přípis! :o)
12.08.2025 13:22:52 cappuccinogirl
Phil, čím je pro mne jort v prozaických miniaturách, tím ty jseš pro mne v poezii
vrstvíš, bohatíš, klestíš mi cestu a já jdu po ní a zlehka vpíjím...
všechno je příroda, žádná umělina, syrovost, život tak jak je
bez příkras - ale právě tím to celý nabírá do skvostnejch volánů
tahle tvá se mi líbí moc*
14.08.2025 11:38:00 Philogyny1
To je komentář, který zavazuje a já si pak vždycky říkám, abych nezklamala. Někdy i sama sebe, to mi jde nejlíp... :o) Moc děkuju. moc
11.08.2025 09:11:47 IronDodo
Úžasná hra so slovami, s obrazmi pôdy, života a smrti. Tá "rezekvítek" s očami z spálenej trávy a veštenie búrky cez dážďovky - to je geniálne! A ten záver s orieškom a svadobnými šatami starých básní... proste úžasné
10.08.2025 23:18:49 šerý
Patříš mezi ty, které se dokáží v lese brilantně nimrodně nimrat.*
"Ve vyzutých stopách zůstává němá voda..."
nebo jedinečný novotvar
"a znovu vztoupí / přes skrzydlo / zklamání."
Skvělé, skvělé!
10.08.2025 22:04:23 narra peregrini
Takové zemité :)) protkané životem... přírodou... citem... navlékáš slova jak perly na pavučinky *** nádherné
11.08.2025 16:30:03 Philogyny1
Nedávno si fotila, pavučiny po dešti jsou jako náhrdelníky, že, taková krása. Potřebovala bych nainstalovat do mobilu jedno svoje oko. Třeba jednou... :o)
10.08.2025 13:32:00 lawenderr
... bláto hlíny se muchluje s deštěm pod galošemi
ve vyzutých stopách zůstává němá voda
plují v ní mrtvé žížaly
žízeň a žal
to jsi ty... wow!
vždycky mě něčím trefíš mezi oči, žebra ... nedá se ti věřit, nikdy nejsem dost připravená (v dobrém:*) ... :) Prostě pecka. Teď čtu Děžinskýho a už od prvního verše se těším, jak mě na konci dostane - to je poezie, teda pro mě
EditEm: ještě samozřejmě ten konec :) wow, na tyhle slova bych umřela
11.08.2025 16:28:25 Philogyny1
Nahledám si, pořád mám mezery, potřebovala bych ještě jeden život, ten na čtení... :o)
14.08.2025 15:05:24 lawenderr
njn, všechno se nedá přečíst. Ono to Tvoje k tobě prostě přijde a nedá ti :) dokud ho nepřečteš. Teď s krajním odporem dočítám Houellebecqa a přesně mi přišlo proč. Nevím vůbec proč, ale píše tu o poezii: NAŠEL JSEM DLOUHÝ ČLÁNEK VĚNOVANÝ ZÁNIKU POEZIE, KTERÝ SPISOVATEL POVAŹOVAL ZA NEVYHNUTELNÝ. PODLE NĚHO JE POEZIE JAKO NEKONTEXOVANÁ PROMLUVA STARŠÍ NEŽ ROZLIŠOVÁNÍ VLASTNICTVÍ VĚCÍ, A ZE SVĚTA LIDÍ S KONEČNU PLATNOSTÍ VYMIZELA. ZÍSKALA NÁLEPKU ČEHOSI PRASTARÉHO, K ČEMU UŽ NEBUDEME MÍT NIKDY PŘÍSTUP, NEBOŤ PŘEDCHÁZELA VYTVOŘENÍ KONCEPTU DANÉHO OBJEKTU A JEHO OZNAČENÍ V JAZYCE. POEZIE NENÍ SCHOPNÁ ZPROSTŘEDKOVAT PŘESNĚJŠÍ INFORMACE NEŽ TĚLESNÉ A SMYSLOVÉ POCITY, JE NEODLUČNĚ PROPOJENÁ S MAGICKÝM STAVEM LIDSKÉ MYSLI, JAKMILE SE TEDY VYVINULY SPOLEHLIVÉ POSTUPY OBJEKTIVNÍHO HODNOCEÍ, STALA SE NENÁVRATNĚ PŘEŽITOU ZÁLEŽITOSTÍ. ... zapsala si :) je to magie. A promiň verzálky, jak jsem psala jednou rukou, tak jsem nepřemykla caps lock : ) jsem to tak nechala
10.08.2025 12:56:00 Helen Mum
Krásná báseň, Phil, překrásná ... rezekvítky miluji, jen jsem nevěděla, že se tak jmenují, díky :-))
11.08.2025 16:27:20 Philogyny1
Pršavka a nebo bouřka, že. Já ji snad nikdy nedovedu zachytit tak, jak bych chtěla. Tu její zvláštní modrou barvu. Má ji i bouřka...Děkuju ti.
