a
a
Anotace: A
A až se doopravdy dotkneš nočních stromů
těch co ční
těch na obzoru
stromů ve tmě no
ne nepodoben hmyzu co saje svou i cizí mízu
uvidíš mraveniště marnosti
kosti obalené flákem červánků
z vysněné něhy
nocí vyvrhnuté nebe bez
hvězd bez vánku
srp měsíce
ó můj Bože který nejsi zebeš
u cesty laň
ticho
kolouch v záři reflektorů
projeli motorkáři -----------------------
---
konečně uvidíš sama sebe
čelem rozbíjíš sošku jelena na eben a
svatozář
cévy domu dýchají pod shozeným lýčím
křičíš
řveš
a nemůžeš to zastavit
Poslední tipující: Iva Husárková, Jiří I.Zahradník, lawenderr, jort1, IronDodo, Ondra, sanka, cappuccinogirl, emmi, PIPSQUEAK, ...
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
tak tady je ten bezerdin přítomen přímo hmatatelně :o)
14.09.2025 13:35:35 | JiSo
...googlila a nenašla... :o) Všechno, co si člověk dovede představit, může být pravda. Taky se tu směju, že. Neberu ani jeden prášek. Nevěřím ani potravinovým doplňkům. Ale manžel mi do zadku píchá B12 a B6. Jsem míň unavená. Ujdu se psy každý den nejmíň sedm kilometrů, dneska 27 pater, hlásí mobil, šla jsem výtah. Asymetrie chůze 1,1...hahaha Na jeden zátah. asi tak
14.09.2025 23:36:44 | Philogyny1
miluji syrovost Tvých textů... vždy si na konci potichu říkám "jo!" ... Díky :))
14.09.2025 12:52:57 | narra peregrini
Jsem za tyhle reflexe vděčná. Někdy mám pocit, že vnímám všechno tisíckrát víc, než ostatní a nikdo to nevidí. nevidí. Ubližuje to. :o)
14.09.2025 23:29:22 | Philogyny1
Tím spíš, že máš dar vidět, jsem vděčná já, že s námi sdílíš. Já neznám nikoho, kdo by chodil les jako Ty. A teď to neber jako pochlebování. Já se naučila hledět na detaily skrze objektiv po dlouhé nemoci. Dostávám se do stavů, kdy se mi chvilkama v detailech "zastavuje" čas. Tak alespoň vzdáleně myslím, že trochu vím o čem píšeš :) ...
15.09.2025 07:44:26 | narra peregrini
Návštěvnost
