Tybí
Tybí
Hluboko ve mně, hluboko,
tak nějak lidsky,
malý vesmír...
Cosi kolem tančí,
tajemství, samý slib,
vidina země, k níž nelze dorazit,
svatá, svrchovaná,
světlo v temnotách...
nahá tma...
Poslední tipující: enigman, zdenka, Akrij8, Rothko, jitoush, Iva Husárková, Matahaja, cappuccinogirl, AlešValčík, Jarunka, ...
Komentáře (18)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk21.12.2025 22:19:51 jitoush
...I staré cesty mohou zasVítat......ráda jsem milá Helenko,žes opět po čase něco vložila......ty Tvé niterné a jemností prosvítající.......mám ráda tyto Tvé stopy slov.....v básních.....Ji./úsměv/
21.12.2025 02:26:17 Matahaja
Helenko, krásné Vánoce.
21.12.2025 13:30:21 Helen Mum
Děkuji mnohokrát, Matahajo, i Tobě krásné Vánoce, nechť jsou voňavé... :-)
20.12.2025 16:50:56 šerý
Tolik pěkných slov v pilířku komentů, pod tvojí vystavěnou krásnou poezií. Co dodat? Příjemné nakouknutí*
20.12.2025 12:46:06 blues
Bytí
Tvá báseň mi připomíná vznik sluneční soustavy, takový malý vesmír jen ve tvém nitru.
Plná tajemství a samých slibů jsou první sloky…vidina Země je daleko. Ještě není, vše je v mlze, proto k ní nelze dorazit, zatím je to jen světlo v temnotách. Nalézt ji znamená hledat v srdci života.
Proto ta třetí sloka je lidská. Kráčí se k ní již v rytmu srdce, zatím ještě v nahé tmě budoucího života. Je také, dle mého názoru, z básně nejsrozumitelnější, prach známe všichni, z něj se vesmír tvořil.
Chalíl Džibrán: „V hloubce našich nadějí a tužeb dlí tichá znalost onoho světa.“
20.12.2025 15:48:29 Helen Mum
No páni, Blues, po tak dlouhé době! Mám velikou radost a děkuji za překrásný komentář, moc si toho považuji, děkuji :-))
19.12.2025 21:00:53 Krahujec
Naděje nikdy neumírá.V myšlence je obrovská síla a věřit ...tam už energie teprva procitá.
