zběsilí koně

Jsme jako zběsilí koně. Až když se zastavíme, zjistíme, kam vlastně běžíme. Úplně jinam, než kam jsme chtěli.Že je už pozdě, protože ti, kteří běželi s námi, už tu vlastně nejsou.
Jsme jako zběsilí koně. Nevíme, že každý den se nám dávala láska. Každý den nás prosila. Zastav se a řekni- mám tě rád!
Jsme jako zběsilí koně, kteří zapomněli děkovat.Jenom tak, prostě.Za prostřený stůl, za umyté nádobí, za zástěru, která každé ráno visela v kuchyni a čekala na svou hospodyňku.
Jsme jako zběsilí koně, kteří bez povšimnutí svými kopyty rvou kvítka, která tu sázela tvá ruka.
Jsme jako zběsilí koně, běžíme bez opratí, jen tak,na zdař bůh.
Ve tvé smrti se k nám sklonila láska.
Mlčky tu stojíme a děkujeme. Maminko...