Automat č. 3

Anotace: start. myšlenka: okamžik rozdělení

Pod palubou, odkud jsme vrhali stříkance paprsků do živých zdí, jsme zapomněli celý ty roky malovat.

  Udělali jsme si uprostřed pokojíčků z lidí svou vlastní indiánskou saunu.  Mezi ostatní jsme se chodili rádi chladit, ale jen na chvíli, aby nám ty teplé odstíny okolo nebledly a pokračovaly skrze nás dál.

  To jsme si mysleli ještě včera.

Dnes tu spolu stojíme na rozvrzané podlaze, obroušené našimi strostlými kostmi a bojíme se něco říct.

Asi proto, abychom na sebe nezapomněli.