Automat č 17
Automat č 17
Anotace: Start myšlenka: už jsi zase ve mně
Nevadí, když mi rozleješ ocelovou páru přes vlasy a budeš se u toho smát,
jen když mi povíš, jestli se to tak opravdu mělo stát.
Víš, to jsou ty promrzelý léta v tichu hlav kroužících jazykem pod dotekem lásky.
Nebylo by to fajn bez urostlých kořenů,
tajně sílících v dávnu urousaných krepových papírů.
Ale stalo se,
koukáme na stejný hvězdy a pliveme si navzájem pod obraz
prázdných těl,
to opravdu takhle musíme, nebo se mi to jen zdá?
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
