8/10

8/10

Anotace: https://www.youtube.com/watch?v=xUPWSJPbGAw

Dům má příchutě. Patra, sklep, okna. I cesta samotná je protkaná minulými okamžiky.

 

Aninko, Aninko, kampak ses zatoulala. Babička stojí na verandě staré chaty a naoko hledá. Choulím se za krtčí hromádkou a nejsem vidět. Když já nevidím.

 

Tady je to jiné. Chuť domu trpkne na jazyku. Máma v zástěře. Na zádech se jí rozprostírá svět. Tyhle vzpomínky bolí. Plno výčitek na začátku, usmiřování a znovu, další kolo. A raz a dva. Pěkně do rytmu. Da capo al fine.

 

Nesu si vás v sobě, moje mrtvé duše. Jste mojí součástí. A dům to cítí. Je nepřátelský. Nepřijímá mě. Už od začátku. Jde po smutku, zamyká ho do zdí. Tlačí mě ven.

 

Poslouchám kdo kde s kým. Kolik má kdo dětí, kolik nových svateb. Dům se mi směje. Křiví ústa v pohrdání.

 

Je mi smutno. Hluboce a do morku kostí.

 

Za mámu.

 

Za Michala.

 

Za mě.

 

Aninko, Aninko, kampak ses zatoulala?

 

 

Autor odnikud, 08.10.2018
Přečteno 457x
Tipy 20
Poslední tipující: Papagena, zdenka, Jort, Philogyny1, bogen, Luky-33, Nikita44, Frr, básněnka, Amonasr
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Domy mají spoustu příchutí, obzvlášt´ ty opuštěné, ráda se jimi procházím a vychutnávám tu zvláštní atmosféru.
Domov se buduje těžko, hlavně ten nový a dospělý, který si budujeme sami v sobě pro všechna naše budoucí já, která ta minulá ochrání, obejmou a utěší.

25.11.2018 22:14:19 | Papagena

Anna je hodně silné jméno. :)

09.10.2018 21:48:43 | Philogyny1

...všichni jsme tak trochu zatoulaní...a osiřelí...vzpomněl jsem si na babičku, nosím ji v sobě jako hezkou vzpomínku...dík...;-)

09.10.2018 19:53:54 | bogen

to musí být hrozné:-( -nezabydlenost je formou vykořeněnosti...:-( ST*

08.10.2018 23:12:48 | Frr

Sama k sobě...Aninko

08.10.2018 22:27:56 | básněnka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí