Poletovat jako odpadlý list z javoru. Ten s velkým rozpětím křídel. Bylo by to krásné. Doletěla bych až tam, kam se nesmí. Doletěla bych na druhý břeh a nahlédla do toho tajemného světa skrytého před naší přítomností. Do světa zahaleného kouzelným závojem nepoznaného a nedovoleného. Do světa, ze kterého se často už nevrací. Jen rozhrnout tu záclonu, která vše skrývá. Ukojit svou zvědavost. A potom se nechat odnést větrem zpátky a přistát na klidné hladině lesní tůňky. V ní čekat na znovuzrození nebo na postupný rozklad.
Být naživu či dát život dál.