poslední pád

poslední pád

Anotace: fikce o cestě mezi dvěma světy






fiktivní postava dopadla přimo doprostřed místnosti, jenž nazývám svým nitrem.
ozvěna ještě nestačila doznít a už se seběhli supi na svých lačných nohách a jali se svými ostrými zobáky porcovat živou stránku jejího nebytí.
nikterak nerozrušena se zvedla a v dešti peří a křiku zmatených mrchožroutů vyrostla do své nezvyklé výšky. ptáci z posledních zbytků pudu sebezáchovy odskákali do všech koutů nemaje šanci opustit místnost, neboť postrádala jakékoliv vstupy, okna, dveře a tak se jen krčili v rozích a zmateně štěbetali.

tehdy zazněl hlas tak zvonivý, že se všechna kostelní srdce zachvěla závistí a slova která vyšla z nehmotných úst zastavila čas.

"vejdi ve mě
tak jako já v tebe
a zbavena pochybností - splyň"

poprvé jsem, coby nositelka odpovědnosti za své nitro přijala myšlenku, že se mi to nezdá, že se to vážně děje a to jemné chvění vychází odněkud z nižších vrstev mého vědomí..

pokusila jsem se otevřít oči, ale zaschlá krev mi nedovolila víc, než jemné napnutí očních víček uvězněných v krvavém oparu. myšlenky začínaly dostávat barevné odstíny a věci postupně začínaly dávat smysl.

Kůň pode mnou, rychlý kryt mečem proti
útoku ze strany, zvíře se vzepjalo, další kryt tentokrát proti úderu vedenému odspoda, docházející síly, pálení v rukách, brnění v ráně na pravém stehně a to všudypřítomné vysoké zvonění v uších a v pozadí toho všeho tichý hlas

...

"nedovol své zlobě aby ovládala tvůj rozum, poddej se instinktům, čas patří jen tobě, tvá čepel je jedno s tvojí rukou, vytěsnej zvuky, poslouchej srdce"

postupně, jak jsem padala ze sedla dolů k prašné zemi, pokryté stovkami raněných a mrtvých těl mi to vše docházelo.

¤ snaží se pomoci, mě, jediné a poslední nositelce posvátného znamení ¤

zavřené oči mi najednou umožnily vidět, co bylo dříve skryto.
průchod mezi dvěma světy jen pár kroků od místa kam za chvíli dopadnu.
vše se odehrálo tak rychle.
v krátkém okamžiku mezi vzepětím koně a mým přistáním na zem

přestala jsem vnímat řinčení ocele a soukala se k slabé záři, která se zdála být nadosah, přesto tak vzdálená

pospěš a neváhej
čas tvůj se krátí
a srdce bije zvolna jen
ten sen co zdá se
brzy skončí
a oči náhle dojdou
k poznaní

otevřela jsem je a pohlédla do samotného slunce

to světlo bylo všude a zároveň nikde

vycházelo ze zdí, ze mě, proudilo skrz a zanechavalo bolestivé stopy na tváři.

zpočátku jsem ty hlasy neslyšela a nebyly důležité, jen se vznášely prostorem a odrážely v nahodilém pořadí
ale jak sláblo světlo a okolí začínalo získavat své tvary i hlasy dostávaly sroumitelné obrysy ..

"slečno"

"slečno"

bylo to takové tiché volání jakoby odnikud ale stále se opakovalo a bylo blíž a blíž. i tvář ke které patřilo se najednou vynořila z mlhy.

slečno !!! slyšíte mě ??
lehce jsem přikývla a dala do toho pohybu veškerou sílu co mi zbyla..


"je vzhůru" odrazilo se od stěny a přistálo přímo vedle mé hlavy. další tvář se přiblížila a stejně jako ta předchozí měla na nose brýle a na sobě bílý plášť.

,Slečno' ... z nejhoršího jste venku, pár zlomenin, velká modřina pod okem,
vykloubené rameno a několik měsíců si poležíte, ale žádné vážné zranění naštěstí nemáte.
Kosti jsme Vám srovnaly a ty vlasy Vám dorostou, počet končetin je sále stejný, jen ta motorka...


......ta to má za sebou


fiktivní postava splynula a mě se najednou vše vrátilo.

Rychlost, vítr, náraz...

Autor poeta, 22.01.2014
Přečteno 842x
Tipy 17
Poslední tipující: enigman, Luky-33, Radhuza, Amonasr, jitoush, Robin Marnolli, Firren, Elisa K., CoT
ikonkaKomentáře (28)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

takhle cestuju taky...akorát bez lomenin a bez motorky...je to příjemnější...

29.01.2014 23:20:02 | enigman

..ono to jde ale když ti vletí do obličeje moucha potom vosa a nakonec plameňák, to se i něco stane...

30.01.2014 13:31:49 | poeta

hmmm je fakt že jednou mi vletěl do obličeje horkovzdušnej balón...vymotával jsem se celej den...

30.01.2014 13:38:44 | enigman

..jestli byl z proutí tak třísky nezávidím(koš)

30.01.2014 14:35:21 | poeta

Já bych se tedy přimlouval za velká písmena a tečky. Do prózy, tak nějak patří a není důvod se jim bránit. Uvidíš, že i čtenáři je ocení, protože se pro ně stane text stravitelnějším.

23.01.2014 08:37:13 | Luky-33

Pokusím se to zohlednit v nějaké příští..;-)

23.01.2014 12:16:16 | poeta

Poeto, pochutnala jsem si :)nakoukla jsem, jestli mi neunikla Tvá prozaická tvorba... neunikla... :) moc se mi líbí závěr, byla jsem zvědavá, kam se to vivine... to prolnutí světů a návrat do reality... pěkné pěkné

23.01.2014 07:39:48 | Radhuza

Ja to bral jako že oslovuješ Luise Vivina, světoznámého tvůrce plakátů ;-)

23.01.2014 12:15:07 | poeta

Přiznám se, že neprobádané území pro mě, tahle forma.. O to líp, když se líbí..
Děkuju..

23.01.2014 07:52:53 | poeta

panečku, taková hrubajzna... kde se tam vzala? dík že ji nekomentuješ.. nesmím psát nalačno :)

23.01.2014 12:09:14 | Radhuza

Mám bejgl, chceš ?

23.01.2014 12:15:36 | poeta

děkuji :) teď jsem nejen po snídani, ale i po obědě... snad se to někde odrazí ;))

23.01.2014 12:37:43 | Radhuza

no něco mě napadlo ale netroufnu si zde napsat :)

23.01.2014 12:43:52 | poeta

... to tě dozajista ctí ;))

23.01.2014 12:46:47 | Radhuza

Zase musim na to nový srdce počkat..chjo.

22.01.2014 17:49:33 | Robin Marnolli

vydrž :)

22.01.2014 18:10:52 | poeta

Líbilo, bavilo, se vším všudy. :O)

22.01.2014 17:35:25 | Tichá meluzína

někdy musím i já zdrhnout do chaosu :)

22.01.2014 18:10:40 | poeta

Pěkná rezonanční povídka. Zpočátku mi lehce nesedla, neboť mi přišla až moc snová, v některých částech jsem nerozpoznal symboliku (a možná někde ani není), ale pěkně zní, a s pointou, která je v podstatě odhalením snu, mi ta "zastřenost" nakonec přišla logická, protože takové sny prostě jsou, někdy bez logiky a bez symbolů, jindy s nimi. Takže celkově jsem po přečtení více než spokojený :-), i to velké množství chybějících čárek v souvětích mě nijak vyloženě neiritovalo ;-)

22.01.2014 16:21:26 | Firren

popravdě je to starší věc a jen jsem ji protáh telefonem..tak trochu z hecu, když si po nějaké další natahoval oči :) ..je to věc která vznikal úplně jinak než nakonec skončila, tedy co se zámeru týče.. :D

22.01.2014 16:27:53 | poeta

A jaký byl původní záměr? :-D

22.01.2014 16:31:46 | Firren

už si to nejspíš nevybavím, ale myslím že jsem chtěl zůstat v nějaké fantasy rovině bez přesahu do reálu.

22.01.2014 16:45:53 | poeta

Něčím mi to připomíná začátek Mementa od Radka Johna...

22.01.2014 16:07:34 | Elisa K.

No vidíš jakej frajer ode mě opisuje :-D

22.01.2014 16:09:44 | poeta

Jako je fakt, že tady je motorka, tam to byly drogy... Ale prostě se mi úplně vybavil začátek, taková ta část předtím než vezou toho Michala do nemocnice a pak když je v nemocnici... Neznáte se s panem Johnem náhodou? :))

22.01.2014 16:13:26 | Elisa K.

já ho znam z té frašky které říkal vedení politické strany jestli on mě to nevím, ale jeho knihu jsem žádnou nečetl..i když tahle je myslím tak z roku 86 a to jsem si stavěl koloběžku a moc nečetl :)

22.01.2014 16:16:02 | poeta

Memento je dobrý a myslím, že spolu s My děti ze stanice zoo, by měla být povinnou četbou náctiletých.

23.01.2014 08:30:53 | Luky-33

Tak Memento moc doporučuju... Suprový čtivo.

22.01.2014 16:17:35 | Elisa K.

© 2004 - 2023 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí