naplněný sen

až  na  vysněné  skále  mezi  lišejníky

  jsem  šťastně  zabydlel  svůj nudný kraj

kde  pustořeč  byla původní  modlitbou

a zplihlé  káně  létajícím  domácím  psem...

...uhodila  léta  prasklin

 čas  drolil  skály

naštěstí  však

  se  nebylo  kam  zřítit

dunění   mořského  příboje

zalétalo  sem  jenom  v  přeludech

  kobaltovou  modř  oceánů

jsem  spíše  dychtivě  vyhlížel

vždyť v jinošství  jsem  toužil

být  strážcem  majáku

a  varovat  zbloudilé  lodě

před  útesy   mého  hájemství...

přichází  za  mnou  občas

má  bývalá  láska

žijící    kdesi  v dáli

na  nějakém  ostrůvku

mezi  plovoucími  písky  vzpomínek

její  rty  okoralé  žízní

svlažuji  douškem

mlčenlivé  přízně

a  někdy  tu  u  mě  přespí

na  loži  ze  smaragdových  mechů...

mlčky  se  pak  rozloučíme

a  já  uklidím  v kamenné  jeskyni

vyhážu  cetky  jejích  darů

a  sezvu  deště  z   blízkých  mračen

abych  nepoznal  slzy

řinoucí  se  mi  po  tvářích

větrné  družky  skotačí  v kleči

zhluboka  vdechuji  blankyt  nebes

v závratích  stoupám

za  plachými  draky

do  vyhnanství  pohádek...