Anotace: ...
Zklamaná očekávání
Zbavena překvapení čekají na zjihlé stráni každodenního smutku.
Sedí, doufajíc v lepší zítřky.
Nevidí nebe, natož slunce.
Znají svět jen z doslechu.
Jsou dál, za hranicemi dneška.
Ruce, jež čeří klidnou hladinu.
Ty, které trhají linii řádu.
My, spřáteleni s nimi, nasloucháme jejich hlasu.
V zimě vysvlečeni donaha, sedíme na zamrzlých strání – marně voláme po jaru.
Není. Bude. Mělo tu už být – říkali.
Dětská radost zmizela, usedáme do ledu – zbaveni života, umíráme.
Pomalu obklopeni jarní travou, vrůstáme do země.
tak to ani náhodou...očekávání zklamat nemohou...
24.03.2015 07:31:58 | enigman
Pěkný, z čeho to vzniklo? :-)
21.03.2015 11:00:41 | Robin Marnolli
Vzniko to, když jsem pro samé představy nechtěla vidět realitu :)
21.03.2015 12:33:03 | May Bee
Nevím proč, ale při čtení, jsem to viděla jako surrealistický obraz od Dalího. Četla jsem několikrát a moc se mi líbí. ST :O)
20.03.2015 14:47:10 | Tichá meluzína
Dalího já ráda, ovšem ten mě při psaní nenapadl :)
20.03.2015 21:49:41 | May Bee
UFFF. To se mi ulevilo. Za napadení jsou dnes paragrafy. Ještě, že se Dalí držel zpátky. :O) Promiň, trochu blbnu. Ale báseň fakt dobrá a fantazie prostě pracovala. :O)
20.03.2015 22:51:01 | Tichá meluzína
:D :D
21.03.2015 08:20:39 | May Bee