Kým jsme
Kým jsme
Anotace: ... zůstává jen vzpomínka
seděla vzpřímená
pod zlatou břízou
jemné kapičky deště
vpíjely se do jejich šatů
oči zavřené
nedělala nic
než široce otevřenými nosními dírkami vdechovala vlhkost vzduchu
celé břicho vzedmuté k nádechu
výdech a znovu nádech
až pod klíční kosti
nádech s výdechem
zase a znova
cítila se naplněná kyslíkem
skoro ji brněly prsty na rukou s lehounkým zhoupnutím hlavy
poslední nádech
a zádrž
pomalé klidné hluboké
rozlévání tepla a vnitřního vnímání
s pocitem největší vděčnosti
za vše
co mohla dosud cítit
prožít
za lásku, touhu, závrať z milování
za to, že mohla rodit, výchovávat,
těšit se z dětí
za bezpečí domova, dostatečnosti, zdraví, sílu
za to, že mohla dávat i brát
ale i
za prožitek bolesti, smutku, zlosti nenávisti, zbabělosti, strachu, bezmoci
celého spektra barev žití propojeného duhou vědomí
celé své bytosti
za vše vděk, ve všem přijetí...
usebraná, bez potřeby se nadechnout
přesto plná života
plná bytostné přítomnosti
lásky a štěstí
nemusela nic
ani se nadechnou
jen rty se doširoka roztály k úsměvu
seděla tiše
podzim pozlatil vše, co bylo v jeho dosahu
vládl mocí slábnoucího světla vpíjeného do vody, padající jako očistný závdavek budoucí hojnosti nového života
věděla, že se nemusí bát žít
neboť vzpomínka na tento okamžik
zůstává věčná je život sám...
Komentáře (26)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Někdy i zapomínám dýchat ... jsem ráda, že ty ne:) Ale smát se jsem nezapomněla :D Začíná mi vadit usebrávání se ... asi se mnou šijou podzimní čerti, že do jara daleko a dny jsou krátké :D Hezká povídavá
04.11.2018 20:54:16 | Ragnell
Že ja;) voda píše příběhy :)
04.11.2018 21:03:12 | Malá mořská víla
Na vodu nesváděj ... to ty:)*
04.11.2018 21:05:34 | Ragnell
vílunko-toť bezmála MYSTICKÉ-dýše z toho usebrané vnitřní štěstí a to se paprsčitě šíří uťáplou podzimní nedělí a propaluje špinavou šediváckou hazuku mračen...máš můj obdiv ST*** :-D*
04.11.2018 13:17:57 | Frr
Děkuji Ti Jiří...některé přípravy než skočím do závodu a vody jsou zajímavé...každopádně, jsem se posunula z jistých "místností" zcela jinam ;)
04.11.2018 20:52:06 | Malá mořská víla
Rty roztály k úsměvu..
(Nevím, zda je to záměr, ale zní to pěkně..:))
04.11.2018 13:08:17 | Now
Bylo to tak spontání...uvědomila si to, až měla pusu od ucha k uchu ;)
04.11.2018 20:48:39 | Malá mořská víla
...takové holotropní dýchání...:)
04.11.2018 12:01:30 | Jort
Jorte, mám podezření, že Wim Hof a Mudr. Stanislav Grof přišli na stejnou věc...dech a život jsou nejen nerozluční, ale i branou dál...:)
04.11.2018 20:47:40 | Malá mořská víla
Co vše ta holota tropí!
I vzduch nám bere!
:)
04.11.2018 13:10:39 | Now
...mluvíš mi z duše,milá Vílko Gábi....Ji./úsměv/....uchopila si to
nádherně.......je opravdu potřeba si čas od času zvědomit,kým opravdu
jsme...po pravdě a bez obalu...
04.11.2018 09:30:51 | jitoush
...a Frráček má pravdu.....bezmála mystické....tak čtu znova.....a uložím si,má milá....Ji./úsměv/
04.11.2018 18:30:41 | jitoush
boží ST :-))
04.11.2018 07:12:21 | Iva Husárková
to je krásné moc.
03.11.2018 21:54:47 | TVOŘILKA LENKA ČAJKOVÁ
Díky, mladá paní ;)
04.11.2018 21:00:40 | Malá mořská víla
:)
04.11.2018 21:10:20 | TVOŘILKA LENKA ČAJKOVÁ
