Oko
Oko
Anotace: světla...
v nejhlubší studni ticha
zaváté pouštním pískem
v nejzazším koutě opuštěných planin
kde s křikem vichrů vzpomeneš si na prožitou bolest lidí
ve středobodu niterného chvění
tam kde hvězdy ztratily svou žářnou koronu
v nedohlednu božích chórů
kde neuslyšíš zpěv archandělů
kde slunce s měsícem nedohlédnou
tam hluboko uvnitř ničeho
žhne oko světla
maličké pulzující srdce
možná je počátečním stádiem nového atomu
molekula, embrio nepopsaného tvora
možná jen tónem hudby
nesmrtelné matky vibrací světla
bez vedení, spasitelů, guruů
apoštolských zvěstí
zatracených a znovu objevených pravd
o kterých nic nevím
Jen docela jistě cítím
že ono novorozené
JE mou součástí...
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk08.12.2018 06:07:57 básněnka
A posun je, souhlasím s Frr a nahatostí i tak máš dvě jedničky za sebou :-)
08.12.2018 11:38:31 Malá mořská víla
Básni díky myslím, že po dnešku si té nahoty užiju dosti, zmrznou mi ruce nohy kosti...ještě, že chlapů co mě chtějí z toho dostat (myslím z mokrejch plavek) a nehledej v tom spojitosti ...jde o život
Počkej teď mě líbá golem mňam ...rozhodla jsem se přežít... zdar;)
07.12.2018 23:45:00 Frr
Vílunečko nádherné, ale zbytečně nadité v krásných slovech...nahatěji-prosím nahatěji...z tohohle se zapařují slabiny a srdéčko je příliš a nad pomyšlení rozpumpované....AVŠAK STEJNĚ TĚ OBDIVUJI.../i bez básní a bázní.../:-D :-D*
08.12.2018 11:29:30 Malá mořská víla
Jiří díky rozumím, a pořád stejně blázním, jen jaksi mi to nahatěji nejde...dnes má voda v Divoké Orlici 3,9 C, takže než si odplácám 500m budu na kost a u prdele s dechem...jen těch emocí mám tolik, že mi to leze i ušima...chichichi ona mě vodička srovná
