Anotace: Odešla jsi, ale stále tě tady vnímám.
Sbírka: Barborce
Zhasnul jsem.
Vytvaroval polštář
pro pohodlí mé
a lehnul na pravou stranu.
Kouknul jsem
tam, kde byla tvá tvář,
a krásné vlasy tvé.
Stejné bude to k ránu.
Nebudeš tady...
Nemůžu zapomenout
na pocit tvé blízkostí.
Na to vědomí,
ze ať stane se cokoli,
přece jen jsi tady.
Spíš...
Tak sladce...
Jemně se tebe dotknout
a netropit hloupostí.
Pohladit tvou kůži
hebkou jak květ růží.
Děláš radost muži
milujícímu.
Tím, jak se pohybuješ,
tím, jak se nadechuješ,
jak doteky opětuješ,
jak hlavou uvažuješ
a myšlenky recituješ.
A to jen tím, že prostě jsi.