Návštěvnost
Když příroda prorůstá do mě
Když příroda prorůstá do mě
Anotace: 7/2012
kdy měla jsi pod víčky světlo a bolest.
Životní krůčky a rozhodnutí,
která tě vedla přes kraje útesů.
Měnili jsme se.
Rostli a zase zmenšovali.
Nabírali vodu do dlaní a omývali tváře,
ve kterých přibývalo poznání.
Vidím uvnitř korun stromů, kterak mi češeš vlasy,
které jsem tam zapomněla i s hlavou.
Vidím tvé srdce, třepotajícího se motýla,
piješ ze studánky, která se nestydí být nahá.
Ale co my?
Co my si se svou nahotou počneme?
Já věděla, že tě určitě něco napadne.
Komentáře (14)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskZapomenout se i s hlavou..
21.05.2021 03:39:22 | Now
No, anebo ji alespoň na chvilku ztratit. Jako v dětství, v mládí... Dík a pěkné dny, Nowe (nebo úplňku?:-))
28.05.2021 14:13:55 | Kyška
Moc pěkné..."piješ ze studánky, která se nestydí být nahá"...
08.04.2021 00:35:03 | alter ego
Děkuju ti za návštěvu v mém lyrickém světě.
11.04.2021 21:44:47 | Kyška
hezky hravé,v kapkách se odráží celý svět
20.11.2018 20:40:09 | Danger
Děkuji...Právě, nejen mláďata jsou hravá. Některým to zůstane i déle:-)
--- Taková malá kapička a pojme celý svět.
09.01.2019 21:44:59 | Kyška
krásná svou vznešenopu naléhavostí**ST* :-D*
20.11.2018 20:39:55 | Frr
Děkuju:-) Básnička se šplhá k výšinám, to tak hlavně aby nedostala závrať a nespadla dolů.
09.01.2019 21:48:27 | Kyška
svlékneme se...
06.10.2016 19:59:53 | enigman
nemohla bys tuhle příhodu dát na YouTube? :)
18.12.2012 16:55:00 | Aťan