Anotace: .. ze sbírky Všehomíra
denně oblékám
do šatu rozevlátého smíchu
kolem tolik lidí a já
se pohybuji v kruhu
odnikud do nikam
dopouštím se hříchu
sama na sobě
hořkosti příchuť
vychutnám
v mnohé její obdobě
směji se
dělám vám vrbu
to vše svedu
nastavuji vám rameno
když vás něco bolí
a vy?!
jsem osobnost říkáte
mám prý všechno
myslíte
jenže mně se chce vážně..
nebýt
víte?
chápete někdo
chápete?!
Jenže mně se chce vážně.. být Tvé rameno :)
07.02.2015 17:29:27 | Lioness
.. ty jsi nejenom hezká, ale i milá :)) díky
07.02.2015 22:24:44 | Amelie M.
Myslím, že to (tě) chápu docela dobře. Někdy se člověk snaží pomáhat druhým, i když jemu samotnému zrovna není moc do zpěvu... jenže se tím sám úplně vyšťaví, že pak nemá náladu na nic jiného než prostě nebýt... aspoň na chvíli někam zalézt, být sám a nemuset vůbec nic...
07.02.2015 00:38:38 | AndreaM
.. jo, i o tom to je :-)
07.02.2015 22:24:09 | Amelie M.