Kodex

Kodex

Anotace: Podvečerní dialog

 

 

Krájím jablka a přitom ševelím
aby nebylo takové ticho
stejně vím že neposloucháš                            

                                                                    Tak  jako jsou různé druhy hluků, jsou

                                                                    i různá  ticha, tohle bylo jen bez rádia

                                                                    a s lehkým šustěním novin.
A tak nahlas uvažuju
o zážitku s Vyšehradským kodexem
jak moc jsem se ho chtěla dotknout
dlaně se mi samy otvíraly a zavíraly
strčila jsem ruce do kapes
a nakonec je zaklesla do sebe za zády
a na mysl mi přicházely

naléhavé hlouposti          

                                                                     Kdo byl ten písař?  Měl rád štrúdl? Karty?      
                                                                     Vadil mu průvan? Nebo opat?
 
A touha prolnout se skrze staletí
byla tak silná

že jsem se znovu vracela k vitríně

a znovu stála frontu v Klementinu

abych překonávala ten samý problém               

                                                                      Byl něžný?  S prsty od zlata z iluminací?

                                                                      Čí podoby na sebe vzaly jeho Marie?
                                                                      Měl temné oči?
 
Sypu jablka na plech
ponořena do svého monologu
Najednou slyším hlas                        

                                                                     Nebyl to ten písař.                                                     

                                                                  
 
Možná by ses mohla zkusit dotknout
někoho živého
zástupně bys tak mohla milovat

svého hrdinu skrze věky

třeba i se zavřenýma očima           
                                                                       A jen tak letmo jsi mi odhrnul vlasy z čela
                                                                       dřív než ses odvrátil.

 

 
A já se zastyděla

Autor Pamína, 03.03.2015
Přečteno 488x
Tipy 28
Poslední tipující: mkinka, Vivien, Kaprikorn, Akrij8, Robin Marnolli, Frr, enigman, Martinecka23, Malá mořská víla, A42, ...
ikonkaKomentáře (15)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

A možná ještě zbylo pár jablek spolu dokrajet

30.09.2021 03:54:05 | Vivien

Ten závěr tam pěkně sedne...:-)

04.03.2015 15:03:08 | Robin Marnolli

P/r/amínko skvělé..a pamatuj : Kdo rád často putuje v čase, bývá potom štíhlý v pase :-) :-D

04.03.2015 09:55:48 | Frr

Výborně, budu putovat čím dál častěji - z času do času nebo jen z patra do patra :-)

04.03.2015 16:04:59 | Pamína

ano - z patra do patra ! - to máš taky nejjednodušší :-)

04.03.2015 17:04:57 | Frr

komprese a dekomprese...rovná se závin...

04.03.2015 09:47:02 | enigman

Vždyť je to hezké, jaképak stydění...? ;-)) Já někdy čtu i myšlenky. Koutkem oka zahlédnu, jak u řízení pro sebe gestikuluje rukou, tak se třeba zaníceně zeptám: "A jak to dopadlo, poslechli Tě?". Vždycky překvapeně vypění a kdyby neřídil, tak bych to schytal i ručně... ;-)

03.03.2015 21:48:57 | Amonasr

Toho bych se trochu děsila, kdyby mi partner četl myšlenky :-)
Ale nepochybně to má i své výhody, určitě dovedeš včas přečíst i to, že je všude prach a bez verbální výzvy to dáš do pořádku :-))

03.03.2015 22:31:40 | Pamína

:-D Hmmm, na takové čtení jsem bohužel analfabet, ne a ne se ho naučit. To bude asi myšlenková dyslexie. A nepomáhají ani verbální výzvy, někdy jsem strašně nedoslýchavý.... ;-(

03.03.2015 22:40:35 | Amonasr

...Krásné zasnění se a ztrácení se ve vlnách času....tady a tam,tehdy
a nyní.....myšlenky nás unášejí do krajiny srdce a tam je vše možné.....
čas neznamená nic...vrstvy se prolínají.....Ji.

03.03.2015 21:31:04 | jitoush

Ano, přesně tak, milá Ji. Tak hezky se putuje v čase - ulítávám tam dost často :-)
Děkuji!

03.03.2015 22:28:35 | Pamína

...to je to rozpomínání se....lze v něm najít nitky,které se nepřetrhnou...
.....Ji.

03.03.2015 22:31:56 | jitoush

...tak proto je to tak intenzivní a nesmlouvavé! Mohlo mě to napadnout :-)

03.03.2015 22:33:11 | Pamína

Je to krásné, Pamínko. A myslím, že se nemáš za co stydět, každý se občas upíná k někomu nebo něčemu "neskutečnému", pokud se to tak dá říct. Možná je to i jakási cesta chvilkového úniku z reality...

03.03.2015 18:24:05 | iluzionistka

Il, Ty moje duše laskavá... děkuji Ti za pochopení.

03.03.2015 22:29:14 | Pamína

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí