začalo pršet___

Zadržím dech a pak
nakopnu ze všech sil nohu stolu, za nic nemohl
(ale já taky ne)
nakonec si k němu odevzdaně sednu
usrkávám kávu
vztahy, co nemluví

vždycky poznám kdy lžeš
ztmavnou ti oči a zeskelnatí
nechceš mě pustit dovnitř
ty oči jsou najednou dole (visí pod stolem v rozlité omáčce)

stmívá se

chtěla bych napsat dopis
a možná už všechno víš
(někdy si připadám jako Taťána a kdo byl vlastně Oněgin?)
špatně skrývám city a ty
pak ztrácím v cizích lidech
bez zpáteční známky
vím že nevybíráš schránku
a tak koukám do nebe a řvu
ty hajzle!!!...
začalo pršet