Nirvána

V podkrovní komůrce
v květináči na starém muškátu
visí motýlí kokon.
Vypadá zvláštně tajemně.

Každý večer mu šeptám,
každý večer na něj dýchám,
každý večer jej hladím očima,
cítím
jakoby mi rozuměl
uvnitř se jemně chvěje
víc a víc
až jednou
praskne…
objeví se
zázrak zrození
složená křídla motýlí
tak nádherně modrá
jsou větší
a větší….
Rozprostřou se do prostoru
a komůrku celou rozzáří.
Toužím po té chvíli
šílím po ní….

Modrý motýl
se vznese
mávání křídel jemně ovane moji tvář
jakoby mne pohladil

sedne mi na hlavu -

nevím, co se stane.
Možná v tu chvíli svět
ztichne
zpomalí
a já konečně zažiji

nirvánu