Slunce je stále nad hlavou, byť ledový vítr žene mraky,
a hřeje všechny stejně vytrvale, se stejnou vášní a zalíbením.
Vesmír počasí tvých nálad pramálo zajímá, a řídí dál všechna svítání
a poledne na všech planetách lidských srdcí, co jich jen ve věčnosti je.
Nikdy nezapomínej, že každá bouře jednou skončí, abys mohl,
s vděčností a novou chutí do života, vítat zpěv ptáků a bzučení včel
nad občerstvenou zemí, milovat a objímat, a říkat světu a lidem:
mám tě rád, opravdově, hluboce a beze strachu -
ač se chvíli zdálo, že jsem na tebe člověče, už zapomněl…
Max Švabinský Splynutí duší
Ta je, zdá se, taky o drogách.
27.02.2022 20:39:42 | Kaprikorn
...o těch bude až "večer"...
27.02.2022 21:02:42 | Sonador
Krásné napsané, vlilo mi to sílu a pokoru do žil, děkuji:)
26.02.2022 11:57:59 | paradoxy
...mít tu polední sílu slunce...;-)až nábožnou...
25.02.2022 18:22:28 | Marten
...alespoň v srdci... děkuju Ti*
25.02.2022 21:18:11 | Sonador
Věřím stále*
ta zla si páchají na sobě lidé
kéž všem na sobě záleží stejně vzájemně..
vždy bude zlo
které chce růst a sílit
bohužel
na nevinných.
Krásně jsi to napsala Sonador *
25.02.2022 12:51:37 | jenommarie
Maruško děkuju za milá slůvka* měj pěkný a pohodový víkend:)
25.02.2022 17:47:48 | Sonador
;)* také přeji, krásný víkend Son* a děkuji TI
25.02.2022 21:01:16 | jenommarie