Podobenství vystřelilo do nebe

Anotace: Bylo z papíru a tak krásně hořelo

Obrovský muž na lavičce ukazuje svoji hrozivou pěst vedle sedící babičce.
Chce si přečíst noviny a babka pořád mluví.
Co na to moderátor podivné televizní stanice?
Chce být pozitivní a zároveň vás chytit za srdce.
Zmáčknout ho.
Jde o sledovanost.
Je třeba vše dobře rozložit do reklam.
O to jde v první řadě.
Člověk by se asi hodně divil, jak je nepodstatný.
Možná by i chvíli nadával, ale pak by jen přepnul na jiný kanál.
Pryč je ten klid dvou televizních kanálů, co o půlnoci končily, když vyhrávala československá hymna i s bratry.

MĚLI JSME MASO.
Ó TO JSME SE MĚLI.
Již od první třídy jsme se učili zaříkávadla, I když to nikdy nikdo tak nenazval.
Co bychom, ale byli bez zaříkávadel?
Modlitba není přece taky nic jiného než zaříkávání.

Bylo pěkné skákat z kry na kru na vesnickém rybníce.
Šlo trochu i o život.
Člověk sem tam potřebuje, aby mu šlo o život.
Jinak ho život přestává bavit.
Je to v něm zakódováno jako v koze.

PS.
JÁ je něco velmi problematického.
Blbě se to pere.