Anotace: do té země nic nejezdí...tam lze dojít jen po svých...vezmu vás jestli budete chtít...třeba hned teď...
mám v sobě tenhle soukromej svět... kde barvy se mění o vteřiny, kde se dívá do očí, kde milimetr čehokoli je významným...
ticho má širší rozměr stejně jako slovo... kde se netlachá , ale vnímá... kde se rozeznává...:-)
květiny nemusí vonět, aby byly krásné... a přesto vůně blízkosti je...
tady, teď, každou vteřinou..
27.02.2014 01:20:26 | zelená víla
.....mám sbaleno.....Ji.
26.02.2014 19:21:53 | jitoush
dívala jsem se do zrcadla..fakt se poznávám...:-)
26.02.2014 17:46:57 | básněnka
A takhle skutečná bych si přála být. Mám v sobě několik takových míst a touhu zůstat v nich, ale zatím si jen odskakuji na návštěvu. Protože střípky toho skutečného se skrývají i v tomto světě a já je nechci a ani nemůžu opustit. Tak tenhle příběh by si zasloužil být v příští sbírce. ST :O)
26.02.2014 13:51:25 | Tichá meluzína