...a voda tu je tak chladná

až svírá nohy
a pokoj, klid všude
že bojím se až dýchat
jen ptáci svým stěbotem
slaví tu nádheru
koberců mechu plných kapek rosy
pavoučci mě zvou k sobě
do svých odpočivadel
snídám
jahody z dlaní
stará borovice mi šeptá svá tajemství
a zeleň lesa vlní se jak moře
slunko už hladí mne na pažìch
nestačím vnímat
tolik, tolik krásy
pláču a miluji
toužím stát se
součástí...