+++

Neznámá síla ovládá mé tělo,

hází se mnou vpravo vlevo.

Halucinace, ta nezbedná neskutečná kráska

vytváří můj svět plný kraslic

či neznámých tváří.

Neexistují, nejsou

přesto je živě vnímám.

 

Mým tělem slabounký proud nadpozemské síly

- v podobě lidské ruky, co na zem se snesla

cloumá.

Nechávám se unášet, nebráním se.

 

Levých uchem do mě naléhavě pronikají zvuky

zpod dveří uzavřené komůrky a

znásilňují moje slizské pulsující smysly,

znějí jako matematicko-fyzické pokusy

jako metafické otázky

jako chemické laboratorní nádobky

- bublání

- kouř

- výpary

- fňukání

- bílý plášť... koncentrace, manipulace.

 

Hihňám se pod pomyslný vous,

a červi mi z očí kapou do kapes.

Špinavým nehtem vyškrábnu holuba z nosu,

ostrou hranou zubu ho setřu na jazykové pohárky a

přikrmím sebe i parazity v mém kabátku.

Mňamka, hihňám se, mňamka to je.