Florenc 05 hod 12 min

Anotace: Věnuji Marko

Florenc
v podzemí stanice metra

Jsem v nouzovém levelu,
podivně otupělý
po pětadvaceti hodinách bez spánku.

Škvírou mezi víčky
krátký pohled do itineráře
nechtěl bych se vidět v zrcadle
pohlížet sám sobě do tváře.

Mám v mysli záchytné body,
kolik absolvovat zastávek metrem,
kéž by zde byly,
dívky smyslné v body,
nejspíš to nehrozí,
co by na mě viděly?

Zaváním retrem,
nejsem frikulín
z efektně nasvícených výloh,
v těsných košilích
obklopen desítkou figurín.

Ale miluji svůj brloh!

Sem tam, abych neusnul
mžourám,
krátce si klusnu,
pár decimetrů.

Rozcvička
v pražském metru...

Musím dodržet metrum
až budu velkým básníkem
za pár let,
nebo v příštím životě...

Do pozdně nočního ticha,
všichni na peronu
zabalení do šálů
nikdo nehoní bycha,
nehledí do šanonu,
možná jsou si vědomi,
že dobrého v aglomeraci
po ránu "fakt bejvá pomálu."

Do dutiny popraskané ústní
soukám žitný Moskva
připadám si jako
lidská troska.

Skrz póry kůže
cukry z hroznů
z pozdního sběru
co pil jsem grátis
o závod.

Přišel vhod,
abych zahnal splíny...

Nocleh byl tuze drahý
v útrobách hotelu Clarion
v městské části 9
hlavního města Prahy.

Všichni mě skenují
pohledy
připadám si
bezbranný a nahý...

Do ticha rána
pro pána
smích dívky
s patinou harašení

Čas 5. 05
stanice Florenc
ze spodní části eskalátoru
sílící ozvy
chvatné přískoky
dusot.

Spěšné přískoky jedoucími schody
a náhle zjevila se
sotva dvacetiletá
na hrudi
obrovské plody
tykvovité.

Stála pár zlomků vteřiny
mezi gumovými obručemi eskalátoru
vyžehlený vlas
i obličej
těsný tvídový kabátek
znalec by řek
před všemi svědky!

Hele baby,
šacuju je,
na nádherný PĚTKY!"

Doklopýtala na okraj peronu
a těsně za ní
ve snaze ji dostihnout
natahoval silnou svou paži dvoumetrový chlap.

Dívka se svůdně smála
jako by předehrou zvala
k rozmanitým hrátkám.

Já jsem si
při pohledu na ni,
otevřel lahvového RADKA
a pozorně naslouchal
její náruživě znějící
slovenštině.

Ach...Byla tak sladká...

Byla neskutečně přitažlivá!

Bující, živočišná, životem kypící!

Kéž by byla má...

Alespoň dneska..

Zezadu se na ni lepil
dvoumetrový frikulín.

Raději pojmu knihu
co sepsal Franta Nepil,
budu se tvářit distingovaně,
jako znalec života
i kvalitních vín!

Až dopiji pivo!

To je život...