Bezejmenná

Bezejmenná

rozprostřela se tam
kde moře chtělo nabrat dech
srdce v tisícerých částech proměnlivosti
šíje bělostných pěšin severních úbočí
vlasy splývají průrvami skal
hlas tichý i splašeně řvoucí
vodopádem bystřin
 
 
kdo dostal se až k jejím útrobám
sevřela ho úzkost
něčeho neznámého
co překonalo věky
bylo odjakživa
umíralo a rodilo se
to jediné, stálé
 
 
dlouhé štíhlé prsty
hladí bezpečná údolí
prsy propichují řídký vzduch
vydýchaného místa, zdánlivé prázdnoty
lůno měkkost a něha
 
 
znavený poutník chtěl by spočinout
vyčerpaný, žíznivý
bez rozmyslu podlehne klamnému zdání
ne jednomu stalo se pastí
nelze se vrátit, úniku není
lze jen přijmou její výzvu
 
živote znovu nalezený

Autor Malá mořská víla, 11.05.2017
Přečteno 546x
Tipy 16
Poslední tipující: Květka Š., zelená víla, AndreaM, Amonasr, Jort, bogen, Fany, Frr
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

kdyby člověk občas mohl tu zodpovědnost života hodit na někoho jinýho, to by byla úleva... :-) jenže pak by děsně pitval na koho, kdo by to místo něj uhrál ještě dobře, protože vždy může být ještě hůř než je... nenene, jen si každý kormidlujme sám... dívej se člověče... vnímej... a jednoho dne ti dojde, že pomocné ruce jsou, jen je chytit a nebo si ty své ruce spojit :-)

12.05.2017 22:31:30 | zelená víla

Znám ten vtip, pomocnou ruku hledej na konci své paže :-) proto asi posiluju ;)

13.05.2017 22:18:43 | Malá mořská víla

vílunko, Tys nabrala ale z jara opojnou mízu:-D* svědčí Ti to...mám z Tebe radost:-D***

11.05.2017 13:41:49 | Frr

děkuji Jiří, to bude zoufalství :)))

11.05.2017 13:45:12 | Malá mořská víla

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter